Potřebujeme nějaké klidné místo, můžu zamluvit zasedačku u nás v práci, nabízel jsem Petru Váchovi. Místo toho jsme si nakonec něco přes hodinu povídali v promrzlé a voňavé tempácké šatně. Ale stálo to za to. Tady je první půlka rozhovoru o začátku i konci kariéry, o rychlosti nebo o klubu homerunářů. Pojďme na to.
