Stalingradský vzdor?

Česká postemigrační sociální demokracie se obnovovala ztěžka. V atmosféře, kdy pojem „levice" značil bezmála vulgarismus a kdekdo bez přemítání zaujímal (staronovými médii razantně prosazovaný) postoj, že kritizovat Václava Klause alias „Neomylnou Veličinu" znamená být stalinistou. Spousta (dříve) ustrašených občánků si skrze bezpečné lání na minulost ventilovala svou malost a jen poměrně málo jedinců si svedlo uvědomit, jak těžké časy, časy falešných nadějí, nás čekají. Politicky, hospodářsky, sociálně nebo kulturně.