Zamotané životní osudy mohou zapříčinit leccos: například přivést pětasedmdesátiletou Němku Ingeborg Solzin-Terberovou k tomu, aby se učila česky na letním kurzu v Praze. Jak sama říká, paradoxně za to může být vděčná okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Právě ta totiž donutila k emigraci do Německa jejího současného manžela.