Češi a dezinformace
Počet lidí, kteří se již setkali s dezinformacemi a fake news, stále roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se již někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti (o 11 procentních bodů více, než ukázal výzkum v roce 2019).
Vyplývá to z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části zaměřené na šíření dezinformací, na které již druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere. Cílem této části studie bylo stejně jako v loňském roce zjistit základní data o vnímání fake news a dezinformačních webů v českém mediálním prostředí. Výzkum přitom vycházel z přirozené intuice toho, jak tyto pojmy vnímá česká veřejnost.
Cílem tedy nebylo definovat, co jsou fake news či dezinformační weby.
„Počet lidí přicházející do styku s dezinformacemi roste také částečně i kvůli rostoucí míře povědomí o tomto fenoménu v české společnosti,“ vysvětluje Josef Šlerka z NFNZ.
Nejčastěji se lidé setkali s dezinformacemi náhodně, v příspěvcích na sociálních sítích, případně tak, že je sdílel někdo z jejich kontaktů, nebo je četli v komentářích na sociálních sítích či zpravodajských webech.
„Meziročně také zesílily obavy české internetové veřejnosti z masivního šíření dezinformací i obavy z toho, že lidé sami nedokážou v médiích rozeznat, co je pravdivá a co nepravdivá informace,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.
Výzkum rovněž ukázal zajímavé generační rozdíly.
Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % vs. 54 % průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.
Kompletní text ZDE