Válka na Ukrajině. Co nového v konfliktu přineslo uplynulých 24 hodin?

Ve čtvrtek 24. února 2022 Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

• Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že se ruské armádě podařilo během čtyř dnů na ukrajinské frontě postoupit o dva kilometry na západ. Informovala o tom agentura Interfax. Ministerstvo však neuvedlo, ve které části několik stovek kilometrů dlouhé frontové linie se postup odehrál.
• Nejtvrdší boje se svádí u východoukrajinského města Bachmut. Ruští vojáci pomalu obsazují okolní území. Jednotky Moskvy podle novinářů ruskojazyčného serveru BBC bez ustání ostřelují ukrajinské pozice. Ukrajinci město i přes nedostatek munice stále drží. Možné ovládnutí Bachmutu, ze kterého téměř nic nezbylo, bude mít ale pro Rusko už jen čistě symbolickou hodnotu.
• Spojené státy doporučily svým občanům pobývajícím v Rusku, aby zemi okamžitě opustili. Důvodem je válka a možnost svévolného zatčení.
• Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že Rusko v zemi plánuje násilný převrat a chce odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.
• Podle premiéra Petra Fialy není nutné nyní vyhostit ruského velvyslance z České republiky. Diplomatické vztahy jsou podle něj už nyní minimální a není třeba je úplně přerušit. K vyhoštění ruského ambasadora přistoupily pobaltské státy, které zároveň vyzvaly své spojence ke stejnému postupu. Fiala také dodal, že osobně nesouhlasí s účastí ruských sportovců na olympijských hrách.
• Na internetové stránce nejpopulárnějšího ruského deníku Komsomolskaja pravda se o víkendu na chvíli objevily příspěvky proti válce na Ukrajině. Obsahovaly například údaje o ztrátách ruské armády či o zabitých civilistech a byla mezi nimi také výzva, aby Rusko vrátilo Ukrajině anektovaný Krym. Další příspěvek obsahoval varování, že válka skončí teprve tehdy, až „diktátor Putin přijde o moc“. Po chvíli bylo všechno pryč. Pod příspěvky byl podepsán redaktor Vladimir Romaněnko, který skutečně existuje a v deníku pracoval půl roku.
• Ruský prezident Vladimir Putin od začátku války na Ukrajině pro své cesty pravidelně využívá obrněný vlak. S odvoláním na nejmenovaného Putinova známého o tom napsal ruský investigativní portál Dosje založený kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Tento způsob dopravy Putinovi do velké míry umožňuje cesty tajit.
• Írán propašoval do Ruska nové, technologicky vyspělé ozbrojené drony dlouhého doletu s pomocí lodí a státní letecké společnosti. Tyto drony ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině.
• Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany se domnívá, že Ukrajina nyní potřebuje i tanky nižší technologické úrovně.
• Dánsko předalo Ukrajině všechny své samohybné houfnice Caesar. Informovalo tak ministerstvo obrany v Kyjevě. V lednu Kodaň uvedla, že je připravena Ukrajině dodat devatenáct kusů těchto dělostřeleckých systémů francouzské výroby.
• Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě. Uvedl tak generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice.
• O možnostech urychlení dodávek vojenského materiálu Ukrajině a navýšení výroby a zásob munice budou v úterý jednat ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga bude řeč i o možném poskytnutí stíhacích letounů, o které Kyjev západní spojence zatím marně žádá.
• Vývoz plynu z Ruska v loňském roce klesl o 25 procent na 184,4 miliardy krychlových metrů. Stalo se tak zejména kvůli sabotážím na plynovodech Nord Stream a odklonu evropských zákazníků od ruského plynu.