Česko jako sýrařská velmoc? Výrobu mozzarelly chceme zdvojnásobit, říká šéf Lactalisu

Málokdo ví, že italskou mozzarellu Galbani vyrábí francouzská firma Lactalis v české Mlékárně Klatovy. Po italském závodu je to druhý největší výrobce mozzarelly v rámci skupiny a exportuje ji do celé Evropy. Teď výrobu oblíbeného sýra plánuje téměř zdvojnásobit.

„Třeba ve Francii vidíme v exportu mozzarelly ještě velké příležitosti a těší nás, že se nám daří i v sýrařské velmoci,“ říká v rozhovoru šéf české pobočky světové mlékárenské jedničky Michal Brada. Vedle mozzarelly v Česku vyrábí také sýry Président, jogurty, smetany či populární termix.

Letos Lactalis oslavil dvacet let na českém trhu a za tu dobu se stal jedním z největších výrobců mléčných produktů u nás. Vedle Mlékárny Klatovy, která loni oslavila sté narozeniny, pod něj spadá také Mlékárna Kunín s více než sedmdesátiletou historií.

Koncern s téměř devíti stovkami zaměstnanců a tržbami přes šest miliard korun řídí už deset let Michal Brada. Do Lactalisu nastoupil v roce 2006. Prošel si pozicemi obchodního a marketingového ředitele, až před deseti lety zakotvil na nejvyšším postu. „Jsem vášnivý sýrař, takže je to moje srdcová destinace,“ říká Brada.

Lactalis letos slaví v Česku dvacet let. Kam se za tu dobu firma posunula?

Do Česka jsme přišli po vstupu do Evropské unie. Ze začátku jsme dělali jen import z Francie, Polska či Itálie, hlavně značky Président a Galbani. Když jsem do firmy nastupoval v roce 2006, pracovalo tady jen deset lidí. V té době jsme kupovali první výrobní závod – část holdingu Promil ve východních Čechách. Soustředili jsme se hlavně na tvrdé a tavené sýry.

O rok později k tomu přibyla Mlékárna Kunín v Ostravě a Mlékárna Klatovy. Z osmi set tun jsme se v objemu výroby dostali na sto tisíc tun našich produktů. Začátky byly složité, ale zhruba do roku 2012 se nám podařilo firmu zkonsolidovat a byznys model začal fungovat tak, jak by měl.

Jak jste zvládali poslední náročné roky, které provázely problémy typu covid nebo inflace?

Covidem se spustila turbulentní vlna, která nás přenesla přes poslední čtyři roky. Rok 2020 byl pro nás jako potravináře zajímavý, protože kvůli lockdownům lidé hodně konzumovali doma. Obrat i ceny se tak držely nahoře. V roce 2021 se konzumace díky uvolňování pomalu začala přesouvat do restauračního sektoru.

Nejhorší zářez pro nás přišel v roce 2022 spolu s ohromnou inflací, kdy jsme museli zdražovat asi o třetinu, protože vstupy, ať už energie, nebo obaly, skokově vzrostly. Rostl nám tak obrat, ale už ne zisk. Objemy prodejů klesaly a lidé se začali víc zajímat o privátní značky, což pro nás jako primárně značkové výrobce nebylo jednoduché.

Loni se to zase začalo trochu stabilizovat a objemy prodejů se od té doby vrací na předcovidovou úroveň. Nadále ale zůstal větší podíl privátních značek a vysoko se stále drží i prodej ve slevách.

Jak jste na ty změny museli reagovat?

Naštěstí nevyrábíme jen značkové výrobky, ale i privátní značky, jejichž produkci jsme posílili. Aktuální poměr je zhruba pětašedesát ku třiceti pěti procentům včetně exportních značek. V oblasti značkových výrobků jsou pro nás klíčové smetany, dezerty nebo mozzarella. Tam jsou naše pozice silné a daří se nám je obhájit.

Naopak u trvanlivého mléka, másla nebo sýrů eidam rostly hodně právě privátní značky. Tam hraje prim cena a těžko se tam tvoří přidaná hodnota.

Co jsou nejdůležitější části vašeho portfolia?

Smetany Kunín, mléčné rýže, termix, mozzarella Galbani a sýry Leerdammer, které jsme koupili v roce 2021. A pak samozřejmě tvrdé a tavené sýry naší královské značky Président, kterou založil v roce 1968 Michel Besnier z rodiny našich majitelů. Lactalis je pořád rodinná firma, jejíž vlastnictví a řízení i po devadesáti letech od založení společnosti zůstává v rodině Besnierových.

Jak se mění zákaznické chování?

Poslední roky si lidé hodně kontrolují náklady za potraviny a víc šetří. Zájem je také o výrobky s přidanou hodnotou, které mají zdravotní benefity. Dobře se nám daří i v segmentu dezertů. Hodně lidí začalo vařit doma, takže stoupá poptávka po ingrediencích na vaření, kam spadají i naše smetany nebo sýry. Tohle jsou tři hlavní kategorie, u nichž očekáváme, že budou fungovat i do budoucna.

Pozorujete větší zájem o bezlaktózové nebo veganské výrobky?

Veganské a nemléčné výrobky rostou na trhu dvouciferně, ale v porovnání s mlékárenským segmentem je to pořád malá kategorie. Stejně tak roste zájem o bezlaktózové výrobky, nedávno jsme třeba na trh uvedli trvanlivé mléko bez laktózy. Ale jádro našeho byznysu jsou pořád klasické mléčné produkty.

Jak se v poslední době vyvíjely ceny?

Poslední tři čtvrtě roku jsou ceny našich výrobků v regálech nižší oproti dřívější době. Velkou roli hraje podíl slev, který je v Česku obecně extrémně vysoký. Dvě třetiny výrobků se v průměru prodají ve slevách, zatímco ve zbytku Evropy je to v průměru třetina. Třeba u kategorie trvanlivého mléka je v Česku promoční podíl osmdesát až devadesát procent. Během posledních čtyř let se navíc začaly promovat i privátní značky, což je nový fenomén.

Jak to ovlivňuje vaše zisky?

V roce 2022 jsme měli 2,1 procenta zisku po zdanění. Ale za rok 2023 očekáváme lehký pokles, byť nám vzrostl obrat z 5,6 miliardy korun v roce 2022 na více než šest miliard korun. Loňský rok byl náročný především kvůli vysokým cenám energií, které se nám podařilo zafixovat levněji až v druhé polovině roku.

Ke konci loňského roku také začala klesat cena syrového mléka od farmářů, která se teď pohybuje v průměru kolem jedenácti korun. Ceny syrového mléka jsou pro nás alfa a omega, protože ve finálních výrobcích tvoří až osmdesát procent ceny.

Jak velkou má Lactalis v Česku výrobu?

V obou závodech máme téměř devět set zaměstnanců. V Klatovech máme takzvanou žlutou linku, tedy výrobu sýrů od mozzarelly přes tavené sýry až po tvrdé sýry. Výroba mozzarelly je přitom sezonní záležitost, dělá se především od května do září. A na tuhle sezonu musíme najmout až o deset procent lidí více.

V Ostravě máme takzvanou bílou linku, což znamená, že tam vyrábíme mléko, smetany, fermentovaná mléka, jogurty a dezerty. Tam je produkce celoročně stejná, takže se počet zaměstnanců tolik nehýbe.

Jak se vám daří shánět zaměstnance v době nízké nezaměstnanosti?

Je to náročné, i proto, že máme třísměnný provoz a lidé u nás musejí pracovat v chladném i teplém prostředí. V prvních dvou měsících bývají odchody hodně intenzivní. Když nám ze sto lidí zůstanou tři, tak jsme rádi. To je naše největší obtíž. Naše HR oddělení dělá až tisíce pohovorů ročně. Pracujeme na benefitech pro zaměstnance a chceme být opravdu dobrý zaměstnavatel.

I tak nám v každé továrně chybí neustále dvacet až třicet lidí. Nejtěžší je přitom sehnat lidi na technické pozice, jako jsou elektrikáři nebo údržbáři. V Klatovech nám to komplikuje ještě fakt, že jsme kousek od Německa a spousta lidí dojíždí za prací raději tam.

Do jaké míry vám s nedostatkem pracovních sil pomáhá automatizace?

Dají se tím nahradit některé pozice, které nejsou tak fundované, ale stejně budeme vždy potřebovat lidi na technické pozice. Elektrikáři a údržbáři, kteří se nám starají o stroje, které jedou dvacet čtyři hodin denně, jsou pro nás klíčoví. A těch technických pozic bude spíš přibývat.

Ale třeba výroba mozzarelly je už opravdu hodně automatizovaná. Od vstupu mléka do výroby až po finální produkt v sáčku a automatickou paletizaci. Některé úseky je pořád samozřejmě potřeba obsluhovat ručně, ale celkově je to velká úspora času i lidí.

Kolik investujete do rozvoje výroby?

Do roku 2023 jsme nainvestovali do každého z našich závodů přes miliardu korun a do budoucna chceme pokračovat v investicích v podobném tempu. Jsme součástí velké skupiny, proto naše investiční projekty musí uspět v konkurenci ostatních 270 továren po celém světě. Ale zatím se nám to daří.

Chceme například investovat do výroby mozzarelly v Klatovech a její výrobu ze současných patnácti tisíc tun ročně zvýšit až na pětadvacet tisíc tun. Po Galbani v Itálii jsme druhý největší výrobce mozzarelly v Evropě v rámci skupiny a exportujeme ji do celé Evropy.

Jak často uvádíte na trh nějaké novinky?

Ročně se snažíme mít kolem deseti inovací v čerstvých výrobcích, kde je to trochu jednodušší než u sýrů, kde se dá inovovat spíš balením a praktičností než změnou receptur. Tam realizujeme pět až osm inovací ročně.

Inovace jsou motorem našeho pokroku. Je to pro nás cesta, jak mohou značkové výrobky obstát v konkurenci privátních značek. Ne všechno se ale samozřejmě na trhu chytne, proto je někdy lepší inovovat pomaleji, ale lépe. Nějaký čas to navíc trvá, takže už teď pracujeme na inovacích pro roky 2026 a 2027.

Kam všude exportujete?

Náš největší exportní partner je momentálně Polsko, hodně vyvážíme na Slovensko a čerstvé výrobky mají velký odbyt i ve Skandinávii. Do Velké Británie zase míří hodně sýrů Président. V menší míře exportujeme také do Francie, Chorvatska nebo Itálie.

Z Klatov jde na export víc než polovina produkce a z Ostravy tak deset procent. Obzvlášť u mozzarelly chceme export dále navyšovat. Třeba ve Francii vidíme ještě velké příležitosti a těší nás, že se nám daří i v sýrařské velmoci.

Jak řešíte téma udržitelnosti?

V roce 2033 bude Lactalis slavit sto let a k tomuto výročí jsme si vytyčili jasné cíle, nejen finanční, ale právě i v oblasti udržitelnosti. Uhlíkově neutrální plánujeme být do roku 2050. A kromě přechodu na zelenou elektřinu hodně řešíme i spotřebu vody, která je v našich závodech obrovská. Hledáme cesty, jak ji dál využívat třeba na chlazení.

U obalů snižujeme gramáž i velikost a přecházíme na jednodruhové materiály, aby se daly snáze recyklovat. S ohledem na welfare specializované týmy spolupracují s našimi dodavateli v oblasti hygieny a komfortu zvířat.

Jsme největší výkupci mléka na světě a v Česku máme opravdu kvalitní mléko. Farmářům prodáváme i speciální výživu pro telata a dojnice nebo přípravky na ošetření struků. U každé farmy provádíme audit, na jehož základě připravujeme pětileté plány, jak s nimi konkrétně pracovat.

Jaký vývoj očekáváte na mlékárenském trhu?

Na českém trhu je pro mléčné výrobky pořád velký potenciál, který se bude měnit s náročností zákazníka. Budeme muset dělat výrobky, které budou jasně specifikované pro konkrétního spotřebitele.

Za poslední dva roky došlo trochu ke zpomalení v objemu výroby, ale zase začínáme růst a věřím, že každý rok to půjde o dvě až tři procenta nahoru. Celosvětově mlékárenský trh poroste i s tím, jak se Asie i Afrika postupně adaptují na západní způsob výživy. Roli v tom budou hrát i mléčné výrobky, které tam zatím tak rozšířené nejsou.

Jaké plány má Lactalis do budoucna v Česku?

Budeme dál investovat do rozšiřování výroby a také do výzkumu a vývoje, který máme v obou závodech. V našem oboru nečekám žádnou revoluci, ale spíš evoluci v návaznosti na to, jak se budou měnit potřeby zákazníka. Musíme mu umět dát to, po čem touží, i když on sám to ještě třeba neví.