Sociální sítě nejsou odpočinek. A mozek ho potřebuje, říká zakladatelka Mozkoherny

Zkoušeli jste dát někdy gól pomocí svých myšlenek? V třebíčské Mozkoherně můžete. Není to ale jen přehlídka netradičních "hraček": tady se mozky skutečně posilují.

Věděli jste, že dát gól nebo překonat překážky můžete i myšlenkami? Stačí na hlavu nasadit čelenku, soustředit se a nechat fungovat neurotechnologie. Mozek je jako sval, což v třebíčské Mozkoherně, jediné svého druhu v Česku, již osm let lidi učí Eva Fruhwirtová.

Když mozek trénujeme, podáváme lepší výkony a jsme odolnější vůči stresu. Trénink v Mozkoherně, unikátní posilovně pro mozek, zahrnuje nejmodernější technologie, osvědčené chytré hry a hlavolamy. Každý si tu může osvojit techniky prospívající paměti a koncentraci a rozvíjet své kognitivní schopnosti. A také se u toho pobavit.

Počáteční ostych, že dospělí si přece nebudou hrát s hračkami, vystřídá při vstupu do objektu nadšení. A zjištění, že „mozkohračky“ nejsou jen tak ledajaké hračky a mozek se u nich pořádně zapotí. U her s netradičními názvy, jako je třeba Mozkostřelba nebo Pukec, tu najdete nejen děti, ale i seniory, studenty a vytížené manažery. 

Eva Fruhwirtová vystudovala pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, ale celý život se pohybuje ve světě PR a efektivní komunikace. Právě při školení krizové komunikace ve firmách pravidelně narážela na obtíže lidí se soustředěním, pamětí a time managementem.

Pátrání po příčinách těchto problémů ji přivedlo ke studiu mozku a toho, jak ho rozvíjet, abychom byli v našich zaměstnáních výkonnější a zároveň si uměli oddechnout a zvládat stres. 

„Fascinovalo mě, jaký má mozek neuvěřitelný potenciál, co všechno dokáže a jak se vším, co se každý den učíme, proměňuje. Přemýšlela jsem, jak lidi naučit trénovat mozek způsobem, aby to pro ně byla zároveň zábava,“ říká Eva Fruhwirtová, která jedinou tuzemskou Mozkohernu, generující ročně obrat přesahující milion korun, založila v roce 2016.

„Mozkoherna je o neustálém sledování trendů, studií, výzkumů. Základem mi bylo vzdělání pro trenéry paměti, ale konzultovala jsem i s psychology, logopedy, zkušenými trenéry paměti a učiteli a dělám to stále,“ uvádí podnikatelka, kterou vybudování zařízení stálo dosud téměř tři miliony korun.

Mozkohernu postupně zaplnily moderní chytré hry a hlavolamy, které Eva Fruhwirtová překřtila na zmíněné mozkohračky. Jednou z nich je například Mindball, kde si můžete zahrát fotbal pomocí myšlenek. U velkého stolu sedí dva hráči a přetahují se o kuličku soustředěním. 

„Vždy záleží na síle protihráče,“ přibližuje zakladatelka Mozkoherny. „Někdy jsou to velmi rychlé hry, kdy kulička hned letí do branky, ale stačí vyměnit soupeře a může to dopadnout jinak.“ Hra funguje na principu EEG, snímá elektrickou aktivitu mozku, posílá ji do přístroje, a na základě toho se kulička pohybuje.

Podobný je další přístroj, kdy má hráč na hlavě čelenku, ze které je mozková aktivita přenášena do hrací konzole, a hráč tak může pohybovat létající kuličkou v překážkové dráze.

 „Když se soustředíte, letí kulička nahoru, když se soustředíte méně, klesá dolů,“ popisuje trenérka mozku. „Tím pádem máte okamžitou zpětnou vazbu, jak se vám daří úkoly plnit.“ Do Mozkoherny vybírá hry, které jdou rychle vysvětlit, a je v nich možnost se zlepšovat a posouvat se do dalších úrovní.  

Eva Fruhwirtová připravuje spolu se svou kolegyní Šárkou Vostálovou také programy na míru pro školy či jednotlivce a malé skupiny jak v Česku, tak na Slovensku.

„Společně vedeme programy, vyhledáváme a zkoušíme nové technologie. Další pobočku aktuálně neplánujeme, ale testujeme například virtuální realitu, která by mohla být dalším doplňkem pro trénink mozku,“ nastiňuje, kam by se Mozkoherna mohla do budoucna vyvíjet. 

Mozkohračky využívají ale i firmy pro teambuilding a rozvoj zaměstnanců. Jednou z nich je výrobní společnost Fraenkische CZ, která trénink mozku zábavným způsobem vyzkoušela již několikrát.

„Mozkoherna je nedílnou součástí našich pravidelných akcí pro veřejnost, tento typ aktivity jsme ale například využili i při našem výjezdním zasedání nejvyššího vedení naší společnosti,“ komentuje ředitelka komunikace Fraenkische CZ Daniela Vilhelmová. 

„Každý, kdo chce pracovat se svou pamětí, by si měl najít vlastní strategii. Skvělé jsou třeba myšlenkové mapy a zašifrování informací, které si potřebuji zapamatovat, do příběhu. Lidský mozek si vybaví spíše příběhy než čísla, data a jména. Populární sudoku a křížovky jsou spíše jednostranný trénink, je potřeba kombinovat je s dalšími aktivitami,“ říká Eva Fruhwirtová. 

„Mozek je třeba rozvíjet komplexně, nejen paměť, ale také soustředění, prostorovou orientaci, logiku a další kognitivní funkce. Snažím se to lidem názorně ukázat a pak už záleží na nich, co si z toho odnesou a jak s nabitými dovednostmi naloží,“ dodává.  

Mozek je třeba rozvíjet komplexně, nejen paměť, ale také soustředění, prostorovou orientaci, logiku a další kognitivní funkce.

„Klíčové je, že při řešení úkolů v Mozkoherně se musíte opravdu soustředit, nemůžete přemýšlet ještě nad tím, komu musíte zavolat, kolik máte e-mailů a co musíte později vyřídit,“ vysvětluje trenérka mozku.

„Vždycky se lidí ptám: A víte, co ‚soustředění‘ vlastně obnáší? Je to zaměření naší pozornosti na jednu věc. Soustředit se znamená dělat věci rychleji, lépe a kvalitněji. Když děláme více věcí naráz, z koláče pozornosti se ukrajuje,“ dodává.  

A že má čím dál více lidí problémy se soustředit, můžeme podle Evy Fruhwirtové vidět všude kolem nás.

„Reklamy, filmy, mediální výstupy, všechno se v současnosti zkracuje. Spousta lidí má dnes problém přečíst delší článek nebo knihu,“ uvádí. A s důsledky působení moderních technologií se trenérka mozku setkává i na školách.

„Často od dětí slyším názor, proč by se něco měly učit, když si to mohou najít na Googlu. Je potřeba mluvit s nimi o tom, že tam sice je všechno, ale ne vždy pravdivé, a že když nám chybí základ, nejsme schopni se nad informacemi, které se k nám dostanou, kriticky zamyslet,“ zdůrazňuje.  

Jak zakladatelka Mozkoherny podotýká, není zastáncem zákazů, naopak, ráda zkouší nové aplikace a technologie. Zároveň si ale uvědomuje, jaká mají úskalí. „Pokud budou všechno řešit a hlídat za nás, hrozí, že budeme hloupnout a čím dál více lenivět.“ 

Připomíná navíc, že ani dospělí neumějí příliš regulovat čas strávený s mobilním telefonem. „Když nám pípne, máme tendenci po něm hned sáhnout. Je dobré stanovit si cíle, třeba ze začátku vydržet deset dvacet sekund to svrbění podívat se, kdo nám psal, pak minutu, dvě a tak dále,“ říká Fruhwirtová.

„Mozek potřebuje být neustále krmen novými podněty, ale na druhou stranu si potřebuje odpočinout, aby nebyl přesycen. Na to, jak se uvolnit a uklidnit splašenou mysl, se často zapomíná. Lidem, kteří s tím bojují, doporučuji vyzkoušet například meditační a oddechová cvičení nebo obyčejné procházky,“ doplňuje.

Mozek potřebuje být neustále krmen novými podněty, ale na druhou stranu si potřebuje odpočinout, aby nebyl přesycen.

Míní naopak, že například surfování na sociálních sítích pro mozek není odpočinkem, protože přináší akorát další vjemy. „Typicky, když celou obědovou pauzu strávíme na Instagramu nebo TikToku. Nedopřejeme mu tak skutečný oddech.“

Častými návštěvníky Mozkoherny jsou lidé v produktivním věku, kteří mají osobní potřebu se vzdělávat nebo hledají řešení svých problémů se soustředěním v práci. Početnou skupinou jsou také vysokoškoláci a maturanti se špatnými studijními návyky nebo senioři, kteří se snaží mozek účelně rozhýbávat, aby nezakrněl.  

Trénink mozku a boj s Alzheimerovou nemocí připodobňuje Eva Fruhwirtová ke šplhání na vrcholky hor.

„Když se tomu hodně věnujete a vylezete až na Mount Everest, trvá pak při nástupu nemoci sešup dolů poměrně dlouho. Pokud se dostanete jen na Javořice (nejvyšší vrchol Vysočiny, 837 m n. m., pozn. red.), je to rychlý pád k zemi,“ přirovnává. Chorobě tak zcela nezabráníte, ale můžete její nástup oddálit.