K státnímu svátku: Proglas
Kdo může povědět všechna podobenství,
jež usvědčují národy bez knih,
nehovořící řečí srozumitelnou?
Ani umí-li všechny řeči,
nedovede vylíčit jejich bezmoc.Veršovaná předmluva k
evangeliu, autorství je přisuzováno svatému Konstantinovi (826 nebo 827
až 869). 5. 7. slavíme svátek svatých věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a
Metoděje, kteří v druhé polovině devátého století přinesli na Velkou
Moravu staroslověnskou vzdělanost. Vytvořili slovanské písmo a do
"staroslověnštiny" (makedonského nářečí starobulharštiny; před více než
tisíci lety si byly slovanské jazyky bližší, takže lidé na Moravě
rozuměli) přeložili části bohoslužebných knih. Zachovaly se také
originální, ve staroslověnštině psané legendy "Život Konstantinův" a
"Život Metodějův", které zajímavým způsobem mísí propagandu s dodnes
živými a zajímavými fakty.
Proglas definuje lidskou bytost jako bytost vzdělanou, která se odlišuje
od zvířete právě schopností komunikovat a jásá nad tím, že Slovanům
bylo poskytnuto písmo, nástroj ke komunikaci, asi tak, jak mnozí v
současnosti jásají nad vznikem internetu - obojí je ve své době - může
být - nástroj k osvobození (ale i k zotročení) lidí.Tato nejstarší dochovaná slovanská báseň je chvalozpěv na slovanský
překlad Písma jako základ psané kultury. Báseň pochází patrně z 9.
století a je možná od svatého Konstantina-Cyrila, který sám pořídil
první překlady bohoslužebných knih do slovanštiny. Předmluva ukazuje, že
Konstantin chápal svou překladatelskou činnost jako prostředek k šíření
vzdělanosti podle zásady rovnoprávnosti jazyka. Snažil se téměř
moderním, renesančním způsobem, povýšit vynálezem písma člověka z úrovně
zvířete na úroveň stvoření blízkého Bohu (JČ):"Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih
a nemohou bojovati bez zbraní
s protivníkem našich duší,
uchystáni za kořist věčné muky."Zveřejňujeme moderní český překlad staroslověnského textu. (Ďábla je možno interpretovat jako metaforu nevědomosti.)