Bangladéšem zmítají protesty. Už týden nemáme žádné zprávy, říká česká firma

Studentské protesty v zemi trvají už několik týdnů, ale v posledním týdnu eskalují. Řada zemí evakuuje své občany. Telefony ani internet nefungují. Jak to ovlivňuje české firmy s výrobou v Bangladéši? 

Intenzita protestů je nejhorší, jakou Bangladéš pamatuje, přitom demonstrace nejsou pro osmou nejlidnatější zemi světa ničím novým. Už minulý rok byl v Bangladéši ve znamení rozsáhlých sociálních protestů, jejichž účastníci požadují hlavně lepší podmínky na pracovním trhu.

Ačkoli má totiž Bangladéš jednu z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik na světě, tamní vysokoškoláci mají velké potíže s hledáním práce. Podle odhadů se ji marně snaží najít asi osmnáct milionů bangladéšských absolventů a absolventek ze 170milionové země.

Tentokrát studentstvo do ulic vyhnal systém přidělování většinou dobře placených pracovních míst ve veřejném sektoru. Podle nedávno obnovených kvót by asi třetina všech prací ve státním sektoru připadla dětem válečných hrdinů, kteří v roce 1971 bojovali za nezávislost země na Pákistánu.

Ke studentským nepokojům se záhy přidali další lidé, kteří kromě zrušení kvót volali po odchodu premiérky Šajch Hasíny Vadžíd podezírané z velkých korupčních kauz. Premiérka, které je v čele vlády od roku 2009, na kritiku reaguje zatýkáním svých odpůrců po tisících, za což je ostře kritizována opozicí.

Protesty v posledním týdnu přerostly v násilné nepokoje a střety demonstrantů s armádou, které si vyžádaly už 173 obětí z řad protestujících i policie. Podle Francouzské tiskové agentury AFP je v současnou chvíli dalších asi 2580 lidí ve vazbě. 

V pondělí z obav z ještě většího krveprolití studentské hnutí vyhlásilo dočasné přerušení protestů na 48 hodin. Podle prohlášení armády včera v hlavním městě Dháce už panoval převážně klid.

Stále ale trvá omezení dodávky elektřiny a internetu, kterým chtějí úřady omezit komunikaci mezi protestujícími. Tím ale úřady odstřihli Bangladéš také od zbytku světa, což dopadá též na byznys a nejvíce módní průmysl.

V tuzemsku se to týká například značky outdoorového oblečení Bushman, která z ekonomických i politických důvodů v posledním roce odklání výrobu z Číny do Bangladéše, kde má nyní asi třetinu výroby. 

„Stojíme na všech frontách výroby a nic nevíme. Dokonce i telefony jsou hluché. Nemůžeme se spojit s továrnou ani s přístavem. Máme na konci výroby podzimní kolekci, kterou potřebujeme prodávat od září a už týden nemáme žádné informace,“ popisuje aktuální situaci Jana Lenková, obchodní a marketingová ředitelka Bushmana.

Pro značnou část oděvního průmyslu by pokračující nestabilita Bangladéše znamenala velké problémy. Výrobu tam má mnoho konfekčních i luxusních značek z Evropy. Kvůli často tristním podmínkám v některých továrnách, které si vyžádaly už stovky obětí, se ale v posledních letech v zemi rovněž rozsáhle protestovalo.

V současnou chvíli nikdo nedokáže předpovědět, jak se bude situace v zemi vyvíjet kvůli nedostatku informací z druhé strany. „Máme jen jednu znepokojivou informaci od dopravce, že tam nic nefunguje. Je to totální bezmoc a nikdo neví, jak dlouho to bude trvat.“

Dodávky zboží z Asie narušuje také dlouhodobě nestabilní situace v Suezském průplavu. „Je to pro nás dvojitá rána ve spojení s tím, jak se teď obeplouvá Suez. Místo asi třiceti dní teď cesta zboží trvá dvojnásobek,“ povzdechuje Jana Lenková.