Nižší úroda, znehodnocená půda i riziko plísní. Záplavy ovlivní i zemědělce

Silné deště, které v posledních dnech přerostly v záplavy, zasáhly nejen lidské domovy, infrastrukturu a firmy, ale i zemědělce a jejich půdu. Pro mnohé to bude znamenat zhoršení ekonomické situace.

Zářijové povodně se na českém zemědělství projeví celou řadou negativních vlivů. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka se dá předpokládat nižší úroda ještě nesklizených plodin, snížení objemu pícnin (krmiv pro hospodářská zvířata) a obecně zhoršení ekonomické situace povodněmi postižených zemědělců. 

„Tam kde zemědělci nebudou moci vyjet včas do polí kvůli podmáčeným pozemkům, budou nejen nižší výnosy, ale také se zvýší riziko rozvoje plísní, a tedy lze předpokládat i zhoršení kvality některých plodin,“ předpokládá Jaroslav Šebek. Nejvíc ohroženy jsou brambory, kukuřice a cukrová řepa. 

Jeho předpoklady potvrdila i Lucie Večeřová, šéfka rodinné firmy Agro – Měřín, která hospodaří na pozemcích na Vysočině, severní Moravě, jižní Moravě, v jižních Čechách i Královehradecku. 

„Škody nám vznikly u celé řady pěstovaných plodin. Na stovkách hektarů zemědělské půdy pěstujeme konzumní brambory a ne všechny plochy jsou k dnešnímu dni sklizeny. Budeme věřit, že půda vyschne a dovolí technice vjet co nejdříve na pole. Problém je i s kukuřicí – rostliny se prolámaly a část porostů bude neskliditelných. Ke ztrátám na úrodě došlo i u hroznů a dalšího ovoce,“ hodnotí předběžně Lucie Večeřová. 

Podstatně se podle ní ztíží i zakládání úrody na příští rok, kdy pravděpodobně nebude možné provést setí v řádných agrotechnických lhůtách. „I přes vysokou intenzitu dešťových srážek naštěstí na většině míst nedošlo k erozi. Zde se na pozemcích projevil zejména vliv prováděných agrotechnických operací při zpracování půdy. Nyní bude záležet na vývoji počasí v příštích dnech a týdnech,“ dodává Večeřová. 

Prezident Agrární komory České republiky Jan Doležel doplňuje, že povodně ovlivní i sklizeň podzimní zeleniny určené ke skladování. „Do podmáčených polí není možné vjet s těžkou zemědělskou technikou a vyšší vlhkost se může negativně podepsat na kvalitě, pokud bude toto počasí trvat delší vodu,“ říká Doležal a doplňuje, že deště rovněž oddálily založení porostů ozimých plodin a představují riziko pro již založené porosty řepky na příští rok.

Co se živočišné výroby týče, tak v nejvíce postižených oblastech Jesenicka či Bruntálska došlo podle Jana Doležala k zaplavení stájí a bylo nezbytné zajistit v první řadě bezpečí hospodářských zvířat. 

„Někteří chovatelé po celé republice se potýkají s výpadky elektrické energie a jsou nuceni řešit náhradní zdroje. To představuje problém zejména pro chovatele drobnějších zvířat, jako jsou selata či drůbež. V některých případech především do stájí staršího typu zatékala voda a bylo nezbytné co nejdříve vyměnit promočenou podestýlku. To vše zvyšuje náklady chovatelů, nicméně zajistit bezpečí a podle možností také pohodlí zvířat je nyní priorita,“ shrnuje Doležal situaci.

Povodně negativně ovlivní i zemědělskou půdu. „Na hlavních a středních částech toků může v blízkosti hlavního říčního proudu dojít k odnosu ornice, popřípadě naopak nanesení štěrkovitého nebo kamenitého materiálu a znehodnocení pozemků,“ jmenuje rizika Vít Penížek z České zemědělské univerzity v Praze.

Na středních a dolních částech toků může být podle Penížky největším problémem především dlouhodobější zaplavení pozemků vodou a již zmíněné poškození existujících porostů zemědělských plodin, ať už sklizených, nebo těch, které již byly v současné době zasety. „Tam bude pak důležité, jak dlouho bude voda na pozemku stát a jak rychle bude zasakovat,“ vysvětluje odborník.

Z dlouhodobého hlediska podle něj nehrozí nějaké zásadní ovlivnění půd. „Záplavy a nánosy sedimentů jsou ve skutečnosti přirozeným vývojem půd v nivách řek,“ konstatuje.

„Povodně jsou často spojovány s možností kontaminace půd, ale s ohledem na opatření, která jsou v současné době kladena na provoz průmyslových a dalších výrobních závodů, se není nutné obávat, že by k takovým záležitostem ve větším rozsahu docházelo,“ uklidňuje Penížek. 

Pokud by k něčemu takovému došlo, bude to podle Jaroslava Šebka problém hlavně pro ekologické zemědělce. „Dlouhodobější vliv na zemědělství povodně mít asi nebudou, ale na kvalitu půdy a zvýšení rizika eroze ano,“ shrnuje Šebek.

Obecně nejhorší situace bude podle Penížky v oblastech, které kopírují především střední a dolní toky řek s nejvyššími povodňovými stupni, tedy tam, kde se prohnala padesáti- až stoletá voda. „Řádově letošní povodně můžou ohrozit desítky tisíc hektarů půdy,“ odhaduje odborník z České zemědělské univerzity v Praze.