Proč některé investice do umělé inteligence nemusejí být dobrý nápad?

Umělá inteligence již dva roky dominuje akciovému trhu jako příběh číslo jedna. Kapitál se nejprve koncentroval u výrobců potřebného hardwaru, jako jsou čipy a servery. Je to jedno z nejjednodušších řešení, jak AI na burze „hrát“, jelikož na trhu není příliš firem, které by nabízely konečné AI řešení v podobě softwaru.

OpenAI, tedy americká společnost, která stojí za populárním nástrojem ChatGPT, se dá zahrát přes Microsoft a vlastní jazykový model má také matka Googlu Alphabet. Hybridem je pak společnost Apple, která nabízí jak software, tak hardware. Zároveň jde nejspíš o jednu z nejdůležitějších firem v oblasti AI a její Apple Intelligence se s novým iPhonem již brzy dostane do rukou stovek milionů uživatelů.

Je tu však ještě jeden sektor a to jsou veřejné služby neboli utilities, přes které mohou investoři sázet na umělou inteligenci. S trénováním a používám LLM je totiž spojen nárůst spotřeby elektrické energie. Tento příběh však může mít trhliny.

Masivní nárůst „nudných“ akcií

Na akciových trzích to není úplně standardní rok pro výrobce elektrické energie. Tradičně jde o relativně nudné byznysy, na které investoři hledí podobně jako na dluhopisy. Dividenda a stabilita jsou jedny z mála věcí, kterou mohou tyto firmy nabídnout, a poslední roky kvůli rostoucím výnosům ze státních dluhopisů o ně investoři téměř nezavadili.

Jak už to bývá, někdy stačí relativně málo a nový příběh jménem AI si našel svou cestu i k výrobcům elektřiny. Není to tedy pouze Nvidia, kde vidíme nárůsty o stovky procent. Například akcie společnosti Vistra, která zásobuje elektřinou a plynem pět milionů zákazníků, přidaly v letošním roce 268 procent. Cenné papíry největšího výrobce jaderné energie Constellation Energy rostly o 208 procent a akcie Talen Energy zpevnily o 98 procent. 

Umělá inteligence při každém dotazu de facto řeší úlohu od nuly, což vyžaduje vysoký výpočetní výkon a nepřetržitý chod data center. Také trénování jazykových modelů (LLM) vyžaduje ohromnou výpočetní kapacitu.

To chce řada technologických společností, jako je Amazon, Microsoft nebo Google, řešit výstavbou data center vedle jaderných elektráren, nebo dokonce jejich koupí. Data centra by získala dedikovanou elektřinu a výrobci garantovou cenu nad současné sazby.

Zatímco ve Spojených státech aktuálně tvoří čtyři až pět procent poptávky po elektrické energii. Do roku 2030 by mělo jít až o deset procent. Sázka na výše zmíněné společnosti tedy smysl dává. Nebo dávala. Celý příběh totiž začíná mít trhliny již na začátku.

Vyšší poptávka znamená vyšší ceny

Počátkem listopadu federální regulátor zamítl první z dohod, kterou podepsal Amazon se společností Talen. Jeden z komisařů Federální agentury regulační komise k zamítnutí řekl, že plán Amazonu na čerpání energie z jaderné elektrárny v Pensylvánii, by mohl mít zásadní dopad na spolehlivost sítě a také na náklady pro spotřebitele.

Jde o první signál, že dodavatelé elektřiny mohou těžit z AI jen velmi omezeně. Akcie technologických firem a výrobců elektřiny rostly v letošním roce v tandemu, ale hrají ve společnosti zcela jinou roli, což nepodporuje, aby podobná dynamika pokračovala.

Elektřina je veřejný zdroj, který musí cenou uspokojit celou škálu podniků a domácností, které mohou od roku 2022 v důsledku rostoucích nákladů ekonomicky strádat. Dnes je ve Spojených státech cena elektřiny téměř o pětinu dražší než v roce 2019 a regulátor nebude chtít riskovat, aby podniky, speciálně za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, byly méně konkurenceschopné. Obzvlášť pak domácnosti, kterým Trump slíbil levnější energie.

PJM, největší provozovatel elektrické sítě v USA, nedávno odložil aukci na nákup elektřiny, protože skupina Sierra Club a organizace na ochranu spotřebitelů Public Citizen si stěžovaly, že platí energetickým firmám, jako je Talen, Vistra a Constellation, příliš vysoké částky za dodávky energií.

Poslední aukce vedla k cenám devětkrát vyšším, než jsou aktuální tržní ceny, což by se zásadně propsalo do účtů za elektřinu pro spotřebitele. PJM argumentoval, že vysoké ceny jsou potřeba, aby motivovaly výrobce ke stavbě kapacit a nabídky elektřiny, ale pokud regulátor zjistí, že platby jsou příliš vysoké, může nastat scénář, který moc dobře známe z tuzemska, kdy došlo k zavedení daně z nadměrných zisků.

V Ohiu již společnost American Electric Power varovala, že počet žádostí o odběr elektřiny ze strany data center naznačuje, že poptávka bude do konce dekády dvojnásobná, což je něco, na co není celá síť připravena.

Prostor pro další růst je omezený

Regulátor bude muset sám rozhodnout, kdo platí celou infrastrukturu. Technologické společnosti poberou nejspíš většinu nákladů, ostatní dopadne na výrobce a domácnosti. Majitelé elektráren, jejichž akcie masivně rostou, by měli i tak sledovat růst ziskovosti, ale určitě nebude neomezený. Obzvlášť pokud se podíváme, jaký scénář je naceněn v akciích dnes.

Je zde ještě jedna potenciální brzda a tou je riziko, že k vytrénování jazykových modelů a posunutí na další úroveň pravděpodobně již nepomáhá rostoucí škála, tedy výstavba nových data center.

Naopak je potřeba vylepšit samotný algoritmus, což by byla mimo jiné špatná zpráva pro Nvidii, ale na potvrzení tohoto příběhu si musíme ještě nějaký čas počkat. Výstavba AI infrastruktury zatím zůstává silným příběhem. U výrobců elektřiny může slábnout, jelikož jde o silné politické téma, a jakmile tetičce v Ohiu výrazně vzrostou výdaje za elektřinu, regulátor si toho všimne.