Je to nejnenáviděnější muž na Wall Street. Dvě tváře Trumpova budoucího ministra
Zvolený americký prezident Donald Trump si ho vybral za svého nového ministra obchodu. Howard Lutnick, který znovu vybudoval svou firmu poté, co při teroristických útocích 11. září 2001 přišel o bratra a stovky zaměstnanců, by měl být jedním z nejuznávanějších šéfů ve Spojených státech. Proč jím ale přesto mnozí lidé opovrhují?
Bylo ráno 27. července, když Howard Lutnick, dlouholetý CEO společnosti Cantor Fitzgerald, vystoupil na pódiu konference Bitcoin 2024 v Nashvillu ve státě Tennessee, kde se sešly tisíce kryptofanatiků, aby si poslechly smetánku z MAGA kruhů (politické hnutí Make America Great Again – pozn. red.), včetně Viveka Ramaswamyho, Roberta F. Kennedyho juniora či samotného Donalda Trumpa.
Lutnick – podsaditý, plešatící třiašedesátiletý muž během své dvacetiminutové přednášky vášnivě obhajoval tether, kryptoměnu navázanou na americký dolar, a oznámil spuštění počátečního financování v hodnotě dvou miliard dolarů, které má poskytnout pákový efekt investorům do bitcoinu. Než se však pustil do přesvědčování, převyprávěl známý příběh.
Lutnick odvážel svého nejstaršího syna na jeho první den ve školce, když 11. září roku 2001 narazilo první letadlo do Světového obchodního centra v New Yorku, kde ve 101. až 105. patře sídlila společnost Cantor Fitzgerald.
Toho rána zahynulo všech 658 zaměstnanců firmy v budově, včetně Lutnickova bratra Garyho i jeho nejlepšího přítele Douga. Lutnick při popisu strašlivé události zavzpomínal na svou strategii přijímání nových pracovníků.
„Měli jsme neobvyklý model. Chtěli jsme pracovat pouze s lidmi, které jsme měli rádi,“ řekl podnikatel. Z tragédie se následně zrodil cíl. Lutnick slíbil, že po dobu pěti let bude rodinám zesnulých posílat pětadvacet procent ze zisku své firmy a nakonec mezi ně takto rozdělil 180 milionů dolarů.
I po třiadvaceti letech Lutnick považuje sám sebe za vzor vlastenectví a odhodlání. Mnozí jiní si to myslí také. Když zvolený americký prezident Trump v úterý oznámil Lutnickovu nominaci na post příštího ministra obchodu na své sociální síti Truth Social, nezdůrazňoval jeho podnikatelský talent ani znalosti obchodní politiky.
Místo toho Trump převážně připomínal události z 11. září a Lutnicka označil za „inspiraci pro celý svět“ a „ztělesnění odolnosti tváří v tvář nevýslovné tragédii“.
Je to nepochybně inspirativní příběh. Lutnick má však i temnější stránku, která se objevuje v soudních dokumentech a rozhovorech s lidmi, kteří s ním obchodovali. Říkají, že on a jeho firma léta tahali z lidí peníze – z klientů, investorů, kolegů – a Lutnick se tak podle jednoho z bývalých partnerů stal „nejnenáviděnějším člověkem na Wall Street“.
Jeho multimiliardové impérium, které zahrnuje dvě veřejně obchodované společnosti a soukromou investiční banku, je spletí vlastních podvodů, problémů s evidencí, které se táhnou desítky let, a vnitřních rozbrojů trvajících dodnes. „Celá firma stojí na tom, že se v ní kašle na ostatní,“ tvrdí další bývalý zaměstnanec. „Jde jí o ždímání lidí.“
Lutnick řídí svou firmu formou partnerství, ale není pochyb o tom, kdo v ní má rozhodující slovo. Sám nyní vlastní majetek, jehož hodnota přesahuje jeden a půl miliardy dolarů, nechává se vyplácet jako král a ukrajuje ze zisků společnosti.
„Mohl si dělat, co chtěl,“ svěřuje se jeden z bývalých partnerů. Podle žaloby podané v loňském roce u federálního soudu Lutnick nutil své zaměstnance, aby si deset až dvacet procent své mzdy brali v podílových jednotkách společnosti, což sice znělo hezky, ale způsobovalo to problémy, když se pracovníci snažili své peníze získat.
Dohody údajně dávaly Lutnickovi výhradní pravomoc k tomu, aby postihoval bývalé partnery, kteří podle něj porušovali široce definovaná ustanovení o zákazu konkurence. Odhaduje se, že čtyřicet procent z nich po odchodu nedostalo všechny své peníze.
V žalobě se také uvádí, že šlo o součást plánu, jehož cílem bylo oklamat zaměstnance a obohatit Lutnicka. „Zaplatí jen tehdy, když vám chce zaplatit,“ stěžuje si miliardářův další bývalý kolega. Lutnickovy společnosti navrhly žalobu zamítnout. Samotný Lutnick odmítl žádost Forbesu o komentář.
Má však své obhájce, kteří naznačují, že někteří lidé prostě nejsou dost tvrdí na to, aby ho ukočírovali, nebo dost chytří na to, aby si přečetli partnerské smlouvy, které podle jednoho z vedoucích pracovníků mají sedm set stran.
Ani ti, kteří Lutnicka podporují, se však o své názory nechtějí na záznam podělit. „Lidé se ho velmi bojí,“ poukazuje jeden z bývalých zaměstnanců. „Byl jsem toho přímým svědkem. Byl jsem svědkem té šikany. Byl jsem svědkem jeho agrese.“
Bojovnost může být přesně to, co Trump u svého ministra obchodu hledá – zejména pokud se pojí s loajalitou. Na začátku roku 2021, kdy se většina podnikatelského světa nemohla dočkat, až se od Trumpa odvrátí, Lutnick po jeho boku zůstal.
Trump právě začínal zakládat mediální a technologickou společnost a snil o vytvoření obdoby Twitteru (dnešní X), do které však bývalý americký prezident zřejmě nechtěl vložit mnoho vlastních peněz. Lutnick se tehdy zdál být ideálním člověkem, jenž by mu na to mohl poskytnout potřebné finanční prostředky.
Po zhruba čtyřiceti letech práce ve finančnictví měl zkušenosti s využíváním nejrůznějších trendů na Wall Street, včetně toho nejnovějšího – účelových akvizičních společností (SPAC), které dodávaly likviditu soukromým společnostem a přiváděly je ke vstupu na burzu.
Trump a Lutnick se znali dlouhá léta a měli mnoho společného: oba zbohatli v New Yorku v osmdesátých letech minulého století, jeden v oblasti nemovitostí, druhý na Wall Street. Podobně také podnikají – přecházejí z jednoho modelu vydělávání peněz do druhého a občas přitahují pozornost úřadů kvůli podvodům, špatnému vedení záznamů či praní špinavých peněz.
Oba se snaží působit jako drsňáci a mají i společnou zálibu v luxusu – Lutnick kdysi žil v bytě v Trumpově paláci s anglickým komorníkem, než si koupil řadový dům o rozloze bezmála tisíc metrů čtverečních přímo v sousedství nechvalně proslulého amerického finančníka Jeffreyho Epsteina, byť miliardářův mluvčí tvrdí, že Lutnick nikdy neměl s Espteinem nic společného.
Mezi Trumpem a Lutnickem je však také jeden zásadní rozdíl. Zvolený prezident má tendenci vyhýbat se detailům – během jeho prvního funkčního období se jeho asistenti naučili své prezentace zestručňovat na body v odrážkách.
Lutnick je naproti tomu detaily posedlý, protože si vybudoval kariéru krájením malých zisků z obrovských transakcí a prozkoumal prakticky každou škvíru na Wall Street – akcie, dluhopisy, swapy, futures, deriváty, kryptoměny a SPAC.
Tento rozdíl se projevil během diskusí o Trumpově mediálním podnikání. Trump, který nikdy nebyl nejlepší v prověřování lidí, nakonec získal financování od menšího hráče, kterého později Komise pro kontrolu cenných papírů obvinila, že se v rámci transakce dopustil podvodu. Lutnick mezitím pokračoval dál a našel si jinou společnost podobnou té Trumpově.
Šlo o firmu Rumble, která měla být namísto kopie Twitteru napodobeninu YouTube blízkou MAGA hnutí. Prostřednictvím své společnosti Cantor ji v září roku 2022 uvedl na burzu skrze SPAC a díky výhodné struktuře transakce vydělal jmění, i když investoři z řad obyčejných lidí o své peníze přišli. „Pokud nejste na Howardově úrovni,“ říká jeden z bývalých partnerů Cantoru, „jste jen další kus odpadku v jeho cestě.“
Lutnickův smysl pro detail se nyní projevuje v novém spojenectví s Trumpem, který ho před jmenováním ministrem obchodu jmenoval spolupředsedou svého přechodného týmu. Zatímco zvolený prezident se soustředí na svůj účet na sociálních sítích a na nominace, které se dostávají na titulní stránky novin, Lutnick se věnuje nižším úředníkům, kteří skutečně vykonávají každodenní práci vlády.
Společnost Cantor Fitzgerald má kontakty s nejrůznějšími federálními úřady a ministerstvy, což vyvolává zřejmé obavy ze střetu zájmů.
Ale zatímco Trumpův tým vybírá lidi pro agentury, jako je Komise pro obchodování s komoditními futures, která v roce 2022 udělila Lutnickově firmě pokutu šest milionů dolarů za špatné vedení záznamů, zdá se pravděpodobné, že Lutnick se prostě dál hrne dopředu, aniž by si dělal příliš velké starosti se stížnostmi strážců etiky.
„Stará se jen o sebe,“ zdůrazňuje jeden z jeho někdejších zaměstnanců. „Trump je prezidentem pro svůj osobní prospěch. Howard Lutnick vede svůj podnik stejným způsobem. Jsou si podobní jako vejce vejci,“ dodává.