Minule jsem tu psal o nešťastném zvyku českých politiků zaujímat vyhrocená stanoviska ke světovému dění – čím odlehlejší, tím lépe. Spekulace zní, že politici hrají do určité míry divadlo, že to může souviset s jejich vědomím, jak moc jim ve skutečně důležitých ohledech chybí síla a pravomoci. Tak například se musejí třást, za jakých podmínek a jestli vůbec Evropská komise České republice dovolí postavit nový reaktor. Ty zodpovědnější mezi nimi v noci budí vědomí toho, že jsme se v Bruselu včas…
