Gándhí, Tesla i Hawking bez Nobela. Deset osobností, které zůstaly za oponou
Nepochopení, nevhodnost i přílišný konzervatismus. Dne 10. prosince se ve Stockholmské radnici předávají Nobelovy ceny. Považují se za vrchol uznání lidské geniality a od svého založení v roce 1901 zachovávají auru prestiže a výjimečnosti. Ale i mistr tesař se utne.
Následující osobnosti, jejichž přínos a úspěch jsou z dnešního pohledu nezpochybnitelné, ve své době na cenu nedosáhly.
Založená na počest skonu švédského průmyslníka a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, Nobelova cena se každoročně uděluje jedincům a organizacím, kteří svým přínosem významně ovlivnili svět. Za leskem slavnostní ceremonie ve skvostné hale radnice hlavního města Švédska stojí komplexní, mnohaměsíční proces výběru, který do jisté míry zůstává zahalen tajemstvím.
Cesta k Nobelově ceně začíná každoročně v září.
Nobelovy výbory rozesílají tisíce pozvánek k nominacím vybraným akademikům, vědcům, profesorům a dalším odborníkům. Nominátoři, jejichž identita je přísně střežená, navrhují kandidáty do ledna následujícího roku. Poté následuje pečlivé hodnocení nominovaných – vědecké práce, vliv na společnost a jedinečnost přínosu jsou zkoumány experty.
Výbory své doporučení předkládají příslušným orgánům – Švédské akademii (literatura), Karolinskému institutu (medicína), Švédské královské akademii věd (fyzika a chemie) a Norskému Nobelovu výboru (mír).
Laureáti se vybírají většinovým hlasováním a jména vítězů se oznamují v půlce října. Proces je přísně tajný, záznamy o nominacích a diskusích zůstávají před veřejností skryty padesát let. Přesto Nobelova cena čelí pravidelné kritice. Některá rozhodnutí byla považována za politicky motivovaná, zatímco jiná za záměrně opomíjející zásadních přínosů jednotlivců či skupin.
Ikony, které Nobelovu cenu nikdy nezískaly
Jaroslavové Heyrovský a Seifert. To jsou Češi, kteří Nobelovu cenu obdrželi. Jenže navzdory své genialitě, obrovskému vlivu (a často i nominacím) zůstalo mnoho světových i českých osobností bez Nobelovky.
Nobelova cena je tak nejen symbolem excelence, ale také připomínkou, že uznání není vždy spravedlivé. Zatímco někteří laureáti se zapsali do historie, absence jiných zůstává otevřenou otázkou. Přesto její odkaz inspiruje a vybízí k hledání nových hranic lidského poznání a kreativity.
Mahátma Gándhí
Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.
Pětkrát nominovaný.
Vůdce indického boje za nezávislost, který změnil tvář světa svým nenásilným odporem a filozofií satjágraha, nikdy neobdržel Nobelovu cenu míru. Jeho život byl naplněn odvahou, oddaností a vděčnou pokorou vůči lidským právům. Přesto zůstal mezi těmi, kteří nedosáhli nejvyšších světových ocenění.
Mahátma Gándhí byl přesvědčení, že nenásilí je nejsilnější zbraní, kterou člověk může použít v boji proti útlaku a nespravedlnosti. Vedl miliony k tomu, aby bojovali za svou svobodu, aniž by zvedli ruku v násilí, a jeho neuvěřitelný vliv na dějiny nezůstává zastíněn.
Nikdy neusiloval o ocenění, jeho cesta byla vždy čistě morální a vedla směrem vyššího dobra pro lidstvo. Jeho kontroverzní role v politice, včetně postojů během konfliktů, vedla k opatrnosti výboru. Ani po jeho vraždě v roce 1948 mu cena nebyla udělena posmrtně, což později výbor označil za „historickou chybu“.
Nikola Tesla
Nechme budoucnost, ať odhalí pravdu a hodnotí každého podle jeho práce a úspěchů. Přítomnost je jejich, budoucnost, pro kterou jsem skutečně pracoval, je má.
Vizionář, průkopník elektrifikace a člověk, jež za svůj krátký život získal více než 700 patentů. Nikola Tesla, génius, jenž dalece předběhl svou dobou, čelil za svého života mnoha bitvám, ale jen málokterá z nich byla tak trpká jako spor o vynález rádia.
Už roky předtím než Guglielmo Marconi vstoupil do dějin, odhalil Tesla principy bezdrátového přenosu a položil základy technologie, která změnila svět. Přesto v roce 1909, když Marconi získal Nobelovu cenu za fyziku, zůstal Tesla bez uznání a znechucen nespravedlností.
Pravda se ukázala až v roce 1943, kdy soud uznal Teslu jako skutečného objevitele rádia. Leč tento triumf přišel příliš pozdě – pouhé tři měsíce po Teslově smrti.
To ale nebyl jediný Teslův spor. Byl údajně navržen na Nobelovu cenu spolu s bývalým kolegou Thomasem Alvou Edisonem. Oba prý cenu odmítli, protože nechtěli vyhrát společně. Nikola Tesla, muž, který snil o elektrickém světě bez hranic, se už nikdy nedočkal plného ocenění za svůj průkopnický duch a nezdolnou vizi.
Irena Sendler
Každé dítě zachráněné s mým přispěním jen dává smysl mé vlastní existenci a není důvodem ke slávě.
Žena, která zachránila více než 2500 židovských dětí před holocaustem.
Její odvaha a soucit změnily životy tisíců, ona však zůstala po většinu svého života v ústraní. S obdivuhodnou odvahou riskovala vše pro záchranu života dětí, ale v očích historie byla Irena Sendler neoceněna. Skrytá v šedé zóně historických dějin.
Byla jednou z největších hrdinek druhé světové války. Zapsala se jako ta, která tajně vyváděla židovské děti z varšavského ghetta. Ona o sobě tak neuvažovala. „Slovo hrdinství mne strašně štve. Opak je pravdou. Trápí mě svědomí, že jsem udělala tak málo,“ řekla v jednom z jejích posledních rozhovorů.
Sendlerová pracovala v tichosti, skromnosti a tajnosti. Její odhodlání a láska k lidskému životu ji vedly k riskování toho vlastního, aby zachránila nevinné. Pracovala na tom nezištně, soustředěná na záchranu lidských životů a ukázala tak, že pravá hrdinka se ne vždy skrývá za medailemi a diplomy.
V roce 2007, kdy už byla téměř na prahu smrti, ji svět konečně začal poznávat a cenit si jejího neuvěřitelného odkazu. Byla nominována na Nobelovu cenu míru. Nikdy ji neobdržela, což je snad jedním z největších paradoxů tohoto ocenění. Ten rok ji získal Al Gore za jeho aktivismus a práci na šíření povědomosti o globálním oteplování.
Jules Henri Poincaré
Věda nám pomáhá dokazovat, ale intuice nám pomáhá objevovat.
Muž, jehož jméno by mělo být synonymem pro revoluci v matematice a fyzice. Vědecký svět ho uznával jako otce moderní matematiky a jednoho z předchůdců teorie relativity. I přes svůj zásadní přínos k rozvoji vědeckého myšlení však zůstal ve stínu těch, kdo přišli po něm. A když byly rozdávány Nobelovy ceny, jeho jméno se nikdy neobjevilo mezi laureáty.
Byl víc než jen vynikajícím matematikem. Byl vizionářem, jehož představy o vesmíru a přírodních zákonech přesahovaly rámec své doby. Jeho teorie chaosu, předpovědi týkající se relativity, a myšlenky, které položily základy moderního pojetí vesmíru, měly zásadní význam pro formování 20. století. A právě to, co ho činilo tak výjimečným, ho možná i odsoudilo k zapomnění.
Jules Henri Poincaré byl tvůrce, jehož příspěvky byly příliš komplexní, příliš předběžné pro svou dobu. Jeho přínos k teorii relativity například přišel v čase, kdy jeho kolegové, jako Albert Einstein, teprve začínali sbírat plody této revoluce.
A přesto, že Poincaré v mnohém předčil své současníky, nikdy nedostal Nobelovu cenu – částečně kvůli tomu, že jeho práci bylo těžké vyjádřit v rámci konvenčních vědeckých kategorií, které Nobelova komise obvykle oceňovala. Někteří tvrdí, že Nobelova cena však často preferovala aplikovaný výzkum, a teoretické přínosy byly opomíjeny.
Poincaré zůstal neoceněn i v okamžiku, kdy jeho geniální myšlenky začaly měnit svět. A přesto jeho odkaz nevybledl. Jeho vize pokračují v formování vědeckého myšlení, které dnes překračuje hranice fyziky a matematiky. Byl ale nejenom mužem své doby, ale i mužem, který svou myšlenkou otevřel dveře do budoucnosti.
Stephen Hawking
Jsme jen pokročilé plemeno opic na menší planetě velmi průměrné hvězdy. Můžeme však pochopit Vesmír. To z nás dělá něco velmi zvláštního.
Jeden z nejvýznamnějších vědeckých myslitelů moderní doby. Stephen Hawking, brilantní teoretický fyzik, jehož myšlenky o vesmíru, černých dírách a kvantové mechanice změnily naše chápání světa. Jeho příběh byl příběhem intelektuálního génia i nezměrné lidské síly, odvahy a vytrvalosti.
Trpící od mladí amyotrofickou laterální sklerózou, která ho postupně ochromovala, vynikl svou neuvěřitelnou schopností zkoumat a analyzovat tajemství vesmíru, přestože ho jeho tělo stále více zrazovalo. Hawkingova práce na černých dírách a teorie o tom, jak mohou černé díry vyzařovat energii, byla jedním z největších vědeckých objevů 20. století, které měly zásadní dopad na naši představu o vesmíru a jeho zákonech.
I když byl nominován na Nobelovu cenu, Hawking nikdy tuto prestižní cenu neobdržel. Nejspíš proto, že jeho objev o černých dírách, nebyl dosud potvrzen experimentálně, což je jedno z kritérií pro udělení Nobelovy ceny. Tato skutečnost však nijak nezastínila Hawkingovo místo v dějinách vědy.
Franz Kafka
Kniha musí být sekerou pro zamrzlé moře ukryté v nás.
Franz Kafka, jeden z nejvýznamnějších spisovatelů 20. století, jehož dílo ovlivnilo celé generace, nikdy nezískal uznání, které by si zasloužil. Kafkův literární odkaz, plný existenciálních otázek a absurdních situací, se stal základem pro moderní literaturu. I přesto jméno Franz Kafka nikdy nefigurovalo mezi laureáty Nobelovy ceny za literaturu.
Osamělost, útlak a nevyhnutelnost lidského utrpení. Kafkova témata, byla tehdy, stejně jako dnes, bolestně aktuální. Jeho vlastní život byl poznamenán úzkostmi a pochybnostmi o jeho práci a tak bylo jeho dílo publikováno v omezeném měřítku, a nikdy se nedočkal širokého vědeckého či literárního obdivu.
Osobní obavy o kvalitu a přijetí své práce byly tak silné, že v závěru života zanechal pokyny, aby byla většina jeho rukopisů zničena. Neobdržel Nobelovu cenu, neboť výbor jeho práci přehlížel jako příliš temnou a introspektivní.
Kafkův vliv na světovou literaturu je nezměrný. Byl géniem své doby, ale stejně jako mnozí velcí myslitelé, jeho skutečné docenění přišlo až po jeho smrti.
John Ronald Reuel Tolkien
Autor Pána prstenů byl odmítnut, protože jeho fantasy literatura byla považována za příliš komerční a „nedostatečně literární“. Tolkienovy příběhy o hrdinech, vnitřních bojích, o moci zla a nutnosti oběti, jsou však hluboce lidské, ale i archetypální. Přestože přinesly nový žánr literatury, byly tehdy často považovány za díla „pouze“ fantastická.
Mnozí v jeho době neviděli právě onu hloubku a komplexnost, která se skrývala v popisech fiktivních světů, ačkoli Tolkien do nich vkládal prvky křesťanské filozofie, jazykovědy, politické analýzy i osobní zkušenosti z války.
Dnes je Tolkienova práce nezpochybnitelně jedním z největších kulturních odkazů, jaké kdy lidstvo vytvořilo. Jeho vliv na moderní fantasy literaturu je nepřetržitý, jeho příběhy nadále celosvětově formují vnímání dobra a zla, síly přátelství a odvahy.
John Ronald Reuel Tolkien však neusiloval o Nobelovu cenu. Věděl, že jeho práce je cenná sama o sobě. Právě tento odstup od konvenčních literárních cen, zřejmě, mohl vést k tomu, že Nobelova komise jeho dílo opomněla. Možná to bylo i tím, že v té době byly jeho příběhy ještě považovány za „literaturu pro děti“ a „žánrovou literaturu“, což bylo v literárních kruzích stále ještě považováno za nižší formu.
Chien-Shiung Wu
Je ostudné, že je ve vědě tak málo žen.
První dáma fyziky. Chien-Shiung Wu byla průkopnicí vědeckého myšlení a jednou z největších fyziček 20. století. Její přínos k porozumění vesmíru a základních principů fyziky byl ohromný, a přesto za něj nezískala Nobelovu cenu. Čínsko-americká vědkyně svou prací nejen posouvala hranice vědy, ale také překonávala společenské překážky jako žena a imigrantka v oboru dominovaném muži.
Nejznámější je její zásadní experiment, který potvrdil teorii narušení parity, což znamenalo revoluci ve fyzice. Výsledky její práce umožnily kolegům Tsung-Dao Leemu a Chen Ning Yangovi získat Nobelovu cenu za fyziku v roce 1957. Wu však oceněna nebyla, přestože to byly právě její brilantní experimentální dovednosti byly klíčem k objevu.
Její neviditelnost v očích výboru se stala symbolem systematické marginalizace žen ve vědě, přestože jejich práce byla nezbytná pro přelomové objevy. Ona se nenechala odradit. Její kariéra byla příběhem odhodlání, intelektuálního mistrovství a neochvějné víry ve vědeckou pravdu.
Stala se první ženou, která kdy zastávala pozici prezidentky Americké fyzikální společnosti, a získala řadu prestižních ocenění, včetně Národního vyznamenání za vědu. Možná stejně tak velký přísun Chien-Shiung Wu spočívá v tom, jak její práce ukázala cestu dalším generacím vědkyň.
Tomáš Garrigue Masaryk
Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity.
Muž hlubokých myšlenek a nepohnutelné morální integrity. Tomáš Garrigue Masaryk nebyl jen státníkem, ale i filozofem, který věřil, že politika je nejen věcí moci, ale především věcí pravdy a morálky. Svým životem a prací dokázal, že ideály mohou proměnit svět.
V době, kdy Evropa trpěla rozvratem po první světové válce, Masaryk vedl své úsilí k vytvoření nového státu – Československa. Jeho přístup k diplomacii, víra v humanismus a respekt k právům národů byly inspirací nejen pro občany, ale i pro světové vůdce. Jeho práce v čele boje za nezávislost Československa byla ukázkou toho, že změny lze dosáhnout s odvahou, rozumem a spravedlností.
Masarykova nominace na Nobelovu cenu míru byla zvažována, ale ocenění mu uděleno nebylo. Možná proto, že jeho úspěchy byly vnímány spíše jako politické než ryze mírové. Možná proto, že svět tehdy ještě nedocenil jeho filozofický přístup k politice. Pravý odkaz Masaryka leží v jeho víře, že demokracie musí být nejen vládou lidu, ale vládou etických principů.
Václav Havel
Pracujte na něčem, co je dobré, a ne jen proto, že to má šanci na úspěch.
Symbol mírového odporu, integrity a nezlomné víry v lidskou důstojnost. Ačkoli byl Václav Havel několikrát nominován na Nobelovu cenu míru, nikdy ji nezískal. Minimálně Češi, a nejen ti, v něm budou vidět člověka, který dokázal, že pravda a láska mohou skutečně zvítězit nad lží a nenávistí.
Čelil věznění, perzekuci a sledování, ale nikdy neustoupil ze svých principů. Jeho eseje a hry plné kritiky totalitních režimů a hlubokých úvah o odpovědnosti jednotlivce byly nejen literárními díly, ale i politickými manifesty. Havlovo vedení během sametové revoluce v roce 1989, kdy Československo poklidně přešlo od diktatury k demokracii, bylo ukázkou jeho víry ve změnu bez násilí.
Nobelova cena míru by mu podle mnohých náležela. Havlův odkaz připomíná, že síla nepochází z armád nebo politické moci, ale z odvahy čelit nespravedlnosti a z víry, že slova a ideály mají moc měnit svět.