Evropský AI jednorožec kompletně otočil. Ze softwaru přesedlal na útočné drony
Německá společnost Helsing vybudovala firmu v hodnotě čtyř a půl miliardy dolarů se záměrem transformovat evropské armády pomocí softwaru, nikoli hardwaru. Nyní změnila kurz a plánuje flotilu útočných dronů.
Když loni v září vystoupil generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Helsing Torsten Reil na pódium technologické konference v londýnském kostele, který se stal místem pro pořádání akcí, jeho vize pro obranný startup v hodnotě čtyř a půl miliardy dolarů byla jasná. „Nejsme hardwarová společnost. Jsme softwarová společnost. To je vše, co děláme,“ řekl.
Jeho vystoupení se radikálně lišilo od ostatních podnikatelů v oblasti obranných startupů. Například miliardář Palmer Luckey z Andurilu nebo Ryan Tseng ze společnosti Shield AI se rozhodli vyrábět vlastní rakety a bezpilotní letouny a případně konkurovat obranným gigantům, jako je Raytheon nebo Lockheed Martin.
Místo toho se Helsing podle Reila hodlal soustředit pouze na software a využít umělou inteligenci k posílení evropských armád a výrobců zbraní. „Náš záměr je zvýšení potenciálu už existujících nástrojů,“ vysvětlil Reil, bývalý vývojář videoher, na jiné akci v roce 2022.
Nyní se jeho postoj otočil o 180 stupňů. Helsing nedávno představil HX-2, dron s doletem přes osmdesát kilometrů, který je schopen lovit v rojích a ničit obrněná vozidla. „Při rozsáhlém nasazení podél hranic může HX-2 sloužit jako silný protiinvazní štít proti nepřátelským pozemním silám,“ uvedl v prohlášení Niklas Köhler, spoluzakladatel společnosti Helsing.
Mluvčí společnosti Helsing Peter Quentin uvedl, že firma nedávno zahájila výrobu dronů HX-2 v Německu, a dodal, že budou levnější než srovnatelné systémy. Na začátku tohoto týdne řekl Riel agentuře Bloomberg, že společnost plánuje vyrábět desítky tisíc těchto zařízení ročně. Dodal, že drony mají schopnost vytvořit úroveň odstrašení, která v současné době neexistuje.
Otočka společnosti Helsing následuje po řadě dohod, které společnost podepsala s evropskými výrobci zbraní, jako je německý výrobce tanků Leopard Rheinmetall a výrobce letadel Airbus a švédská letecká skupina Saab. Spoluzakladatelé firmy Niklas Köhler a Gundbert Scherf nabídli investorům svou umělou inteligenci, která byla použita k modernizaci radarového systému stíhacích letounů Griphen společnosti Saab a ke zvýšení úrovně stíhaček Eurofighter německé Luftwaffe.
Podle jednoho z investorů společnosti Helsing, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl mluvit otevřeně, začala firma navrhovat a vyrábět vlastní drony poté, co nenašla existující produkt, který by odpovídal jejím požadavkům. „V této oblasti není žádný špičkový výrobek a tyto drony jsou poměrně komoditní, ale teprve s umělou inteligencí a autonomií se situace mění,“ uvedl. „Pokud chcete prosadit AI v oblasti dronů, potřebujete nějakou kontrolu shora.“
Quentin z Helsingu zpochybnil, že by společnost měla problém najít partnera. „Spolupracujeme s podniky ve všech oblastech, kdykoli je možné prosazovat přístupy, které jsou skutečně softwarově definované, ale odmítáme prostě uzavírat subdodávky, když to není možné.“
Konkurence je velká
Ocenění společnosti Helsing se v červenci vyšplhalo na čtyři a půl miliardy dolarů poté, co získala 480 milionů dolarů od amerických rizikových fondů General Catalyst a Accel. To následovalo po dřívějších 325 milionech dolarů získaných od investorů včetně investiční společnosti miliardáře a zakladatele Spotify Daniela Eka. Podle serveru Pitchbook investoři od roku 2019 vložili do obranných startupů více než sto miliard dolarů, ale pouze společnost Anduril, která letos získala 1,5 miliardy dolarů při ocenění na čtrnáct miliard dolarů, disponuje podobnými zdroji jako Helsing.
Nejhodnotnější evropský obranný startup nyní vstupuje do neuvěřitelně konkurenčního prostředí. Kromě dronů čínské výroby, které dominují trhu, čeká Helsing také těžký boj s americkými zavedenými firmami, jako jsou Anduril, Shield AI a Skydio, které již léta vyrábějí malé, postradatelné drony. Firma by také mohla by také zasáhnout do teritoria svých vlastních partnerů, jako jsou Saab, Airbus a francouzský výrobce raket MBDA, kteří mají své vlastní programy pro bezpilotní letouny.
Každodenní vylepšování a úpravy blízko frontové linie pomáhají Ukrajincům udržet náskok v neviditelné bitvě s Ruskem, které se snaží rušit rádiové signály a GPS technologie umožňující dronům navigaci a přijímání instrukcí od operátorů. Úroveň rušení je natolik intenzivní, že jak ruské, tak ukrajinské síly nyní nasazují drony připojené optickými kabely, aby piloti mohli zařízení ovládat v podstatě pevnou linkou.
Drony americké výroby jsou naopak méně efektivní, mnoho z nich se zřítilo nebo se porouchalo. „Největším problémem je elektronický boj s rušením a takzvaným spoofingem (klamáním signálu), a proto drony vyrobené v USA nefungují na Ukrajině tak dobře,“ říká Kateryna Bondar, pracovnice Wadhwaniho centra pro umělou inteligenci z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Přesto společnosti jako Shield AI a AeroVironment uzavřely dohody o dodávkách bezpilotních letounů ukrajinskému ministerstvu obrany;. Vlastní bezpilotní letouny v Kyjevě staví i německá společnost Quantum Systems.
„Společnosti, které se snaží pochopit, čeho Ukrajinci dosahují, a vědí, kde tkví optimální bod, se musí angažovat na místě“, řekl Andrew Michta, vedoucí pracovník think-tanku Atlantická rada. „A upřímně řečeno, některá naše technologická řešení se do tohoto ideálního bodu netrefují.“
Někteří představitelé zbrojního průmyslu varovali, že vzhledem k povaze procesu zadávání zakázek pro armádu je software těžko prodejný. „Prodávat software bez hardwarového produktu je téměř nemožné,“ řekl americkému Forbesu jeden ze zakladatelů obranného startupu. Spoluzakladatel společnosti Shield AI Brandon Tseng v září v Kongresu vypověděl, že americké ministerstvo obrany často přistupuje k softwaru jako k podružnému prvku v obchodech založených na hardwaru.
Reilova společnost bude mít na Ukrajině přinejmenším náskok. V loňském roce firma otevřela pobočku v Estonsku a podle serveru Wired má údajně zaměstnance působící na Ukrajině již nejméně od roku 2023. Je možné, že drony by mohly být vyzkoušeny v akci ještě letos. Německý ministr obrany Boris Pistorius v listopadu oznámil, že od počínaje prosincem bude Ukrajině darováno čtyři tisíce dronů vybavených softwarem umělé inteligence společnosti Helsing.
Zdroje Forbesu obeznámeny s dohodou tvrdí, že se nebude jednat o nový model HX-2 společnosti Helsing, ale o levnější dřevěný model HF-1, který bude na Ukrajině vyrábět místní startup Terminal Autonomy. Helsing uvedl, že tyto drony již byly certifikovány ukrajinskou vládou a budou využívat jeho technologii umělé inteligence a počítačového vidění k navigaci na bojišti bez pomoci satelitů. BBC na začátku roku informovala, že výroba dronu Bayonet společnosti Terminal Autonomy stála několik tisíc dolarů.
Společnost Helsing prohlásila, že plánuje využít nedávné financování, které bylo jedním z největších letošních evropských finančních kol, na svůj výzkum a vývoj a na pomoc při „zabezpečení východního křídla NATO“. Společnost již dříve prozradila jen málo podrobností o svém softwaru poháněném umělou inteligencí. Naznačila pouze, že nástroje poskytují velitelům přehled na bojišti.
Reil a jeho investoři však nyní zřejmě sázejí na to, že s hardwarem je snadnější prolomit ledy než se softwarem. „Vždy interně hovoříme o tom, že skok ve schopnostech, který chceme udělat, musí být vždy minimálně desetinásobný,“ řekl Reil na akci v září 2023. „A pro nás to není marketingové tvrzení.“