Baťova filozofie v akci. Jak odkaz českého génia mění firmu Solea a boří předsudky?
Filozofie legendárního zlínského podnikatele Tomáše Bati inspiruje Leoše Jiřeleho více než šestnáct let. „Nejnáročnější bylo postupné získání důvěry spolupracovníků a současně nepodlehnout knížecím radám externistů, že podobné principy nebudou fungovat a firmu to zničí. Nestalo se, firmě to naopak velmi pomohlo,“ říká Leoš Jiřele v rozhovoru pro Forbes.
Jeho výrobní družstvo Solea, ve kterém lidé s handicapem vyrábějí plastové součástky do vozů Bentley, Aston Martin, Tesla, BMW i do všech evropských Audi Q7, díky tomu prosperuje a přepisuje zažité stereotypy o zaměstnávání handicapovaných.
Jaké překážky musela Jiřeleho společnost překonat? Co se jí osvědčilo a jaké poznatky si z této filozofie může vzít každá firma?
Baťovu filozofii ve firmě úspěšně praktikujete už šestnáct let. Proč jste si vybral za svůj vzor právě jeho?
V roce 2008 jsem díky Laďovi Glogarovi z Moravského automobilového klastru a Zdeňkovi Michálkovi z HM Partners poprvé potkal profesora Milana Zeleného – ekonoma světového formátu, který Baťův příběh považoval za unikátní příklad podnikatele, který dokázal zkombinovat ekonomickou efektivitu, sociální odpovědnost a inovace.
Toto vyprávění mě tehdy naprosto pohltilo. Od té doby mě objevování Baťovy unikátní životní a podnikatelské cesty nepřestává fascinovat.
Které klíčové principy z Baťovy filozofie jste do své firmy zavedl?
Od začátku mě nejvíce zaujal propracovaný systém samořídících dílen a možnost vytvořit prostor pro autonomii i zodpovědnost jednotlivců i týmů. V letech 2008 a 2009 jsme procházeli náročným obdobím a baťovská inspirace nám tehdy hodně pomohla s angažovaností lidí.
Jak to vypadá v praxi?
Rozdělili jsme firmu do menších celků, přičemž každá divize má svoji ekonomickou výsledovku. Rázem bylo a je mnohem jasnější, kdo jakou mírou přispívá nebo se jenom veze. Následovala společná tvorba finančních plánů a hlavně měsíční podíl jednotlivce na zisku firmy.
Dalším významným krokem bylo zavedení personálního práva veta, které dává pravomoc divizím mít rozhodující slovo v tom, kdo do jejich týmu přijde, nebo koho v týmu naopak nechtějí. Výše uvedené výrazně zvýšilo angažovanost lidí i sebeřízení týmů.
Baťa kladl velký důraz na komunitu zaměstnanců. Jak v Solea pečujete o pracovníky a jejich rozvoj?
Budování komunity považujeme za zásadní firemní téma. Díky Baťově příběhu u nás vznikl obchůdek s kvalitními regionálními potravinami, který nám krásně propojuje lidi. Pořádáme také spoustu firemních setkání. Rozsvěcíme vánoční stromeček, uklízíme přírodu, vítáme léto.
Podporujeme také setkávání týmů mimo podnik. Na rozvoj lidí věnujeme hodně prostředků a energie. Zároveň jsme si vědomi, že pro lidi s diagnózami typu epilepsie, roztroušená skleróza či autismus jsou důležitější věci než osobní rozvoj, a podle toho také vedeme firmu.
Jakým způsobem se Baťovy principy odrážejí ve vašem přístupu k inovacím? V čem je Solea průkopníkem?
Jsme lídrem v zapojování lidí s handicapem do složitějších výrob. Člověk s nelehkým zdravotním postižením k nám nejednou přichází v situaci, kdy byl několik let doma a občas přemýšlel o tom, zda má ještě smysl být na světě. Začátky bývají náročné pro obě strany, ale téměř vždy se je podaří zvládnout a pak už nastupuje pocit užitečnosti, který umí zázraky, vrací handicapované zpátky do života a zlepšuje jim zdravotní stav.
Bylo složité všechny tyto principy implementovat do zavedené firmy? S jakými největšími překážkami jste se při zavádění těchto principů potýkali?
Pro zavádění baťovských principů jsem se rozhodl v roce 2008, když jsem kvůli špatnému zdravotnímu stavu taťky přebíral řízení celého družstva, tenkrát jsem ale neměl žádné manažerské zkušenosti. Nejnáročnější bylo postupné získání důvěry spolupracovníků a současně nepodlehnout knížecím radám externistů, že podobné principy nebudou fungovat a firmu to zničí. Nestalo se, firmě to naopak velmi pomohlo.
V čem nejvíce? Dá se říci, že se vám tato filozofie ekonomicky vyplácí?
Baťa byl známý svou nesmlouvavostí, když šlo o kvalitu výrobků. Tento aspekt Baťova principu mi dával velký smysl i v budování firmy Solea, protože zaměstnavatelé zdravotně postižených mají ve společnosti historickou nálepku, že dlouhodobě nedokážou udržet kvalitu procesu a výrobků.
To nás motivovalo vybudovat z kvality jednu z klíčových hodnot, na kterých budujeme vztah se zákazníkem, a vyplácí se nám to nejen ekonomicky. Jedním z důkazů jsou desítky náročných projektů z autoprůmyslu, ve kterých jsou naši zákazníci překvapeni, jaké kvality v nich dokážeme dlouhodobě dosahovat a přitom být pro zákazníka i ekonomicky zajímaví.
Jak se podle vás uplatňování Baťovy filozofie odráží ve vztahu s vašimi zákazníky a obchodními partnery?
Zákazník na první místě je otřepaná fráze. Díky Baťovi jsem si ale uvědomil, jaký je rozdíl mezi touto větou a opravdovou službou zákazníkovi, kterou Baťa doslova žil. V Solea se snažíme mít se zákazníky hlubší vztah než jen objednat–dodat a zařadit do partnerství i lidství a legraci, protože byznys je často dost vážný a formální svět.
I služba zákazníkovi však musí mít zdravé hranice. Přílišnou zákaznickou vstřícnost někteří odběratelé mohou uchopit pouze ve svůj prospěch a v takových situacích musí dodavatel hlídat rovnováhu i fakt, že úspěšná spolupráce je pouze taková, která je win-win.
Je ještě nějaký Baťův princip, který se vám zatím nepovedlo zavést? A případně v čem je problém?
Zatím se nepodařilo zavést zveřejnění mezd všech lidí napříč firmou. Pro takový krok je potřeba mít firmu zralou a v takové fázi zatím nejsme.
Jaké největší chyby jste v této oblasti udělal?
Bylo jich několik. Za největší pokládám strategii prvního kroku. I přesto, že mnoho moudrých lidí hovoří o tom, že první krok nemůže být špatně, tak jsem se snažil, a v nějaké míře stále snažím, příliš promýšlet a plánovat několik kroků dopředu místo toho, abych měl jasno jen v cíli a poté hned vyrazil na cestu a udělal první krok. Protože až po udělání prvního kroku se začnou objevovat možnosti druhého kroku i celé cesty…
Změnilo se něco ve vašem přístupu během let, kdy tyto principy uplatňujete? Přizpůsobili jste třeba Baťovy principy současným podmínkám?
U jakékoli inspirace je potřeba přemýšlet, v jaké podobě může fungovat ve vaší firmě. Snažit se napasovat inspiraci v naprosto stejné podobě je málokdy úspěšné. Na druhou stranu, Baťovy principy jsou platné v každé době, a proto je dnešnímu světu netřeba přizpůsobovat. Témata jako kvalita a inovace, samostatná a odpovědná práce lidí, společenská odpovědnost firmy či neustálé zlepšování jsou a budou nadčasová.
Existuje nějaká oblast, kde cítíte, že má Baťova filozofie stále nevyužitý potenciál?
Myslím, že genialita Baťovy filozofie i celý jeho odkaz prozatím nejsou doceněny a využity ke prospěchu podnikatelů i celé republiky.
Co byste doporučil firmám, které by chtěly Baťovy principy implementovat, ale váhají?
Baťa byl geniální podnikatel, který možná doposud dosáhl největšího českého podnikatelského úspěchu ve světě. V jeho systému vedení firmy i lidí můžete zdarma objevit spoustu pokladů pro úspěšné založení firmy i jejího řízení. Velkou výhodou je, že to není potřeba zavádět komplexně. I kdyby firma zavedla třeba jen pár procent z některého Baťova principu, tak jí to může velmi pomoci.
Jaký vliv má současná ekonomická situace na firmy inspirované Baťou? Je tento přístup výhodou, nebo přináší i své limity? Dokáže filozofie Tomáši Bati obstát i v rychle se měnícím světě podnikání a technologií?
Jsem hluboce přesvědčen, že čím více baťovských principů má kterákoli firma zavedených, tím lépe se jí daří obstát v rychle se měnícím světě. A proto je mou velkou motivací, abychom v Solea dokázali zavést ještě více principů tohoto geniálního podnikatele.
V čem podle vás tkví tajemství úspěchu Baťova systému a jak z něj může těžit současné podnikání?
Baťa dokázal nejen na tehdejší dobu vytvořit neskutečně komplexní systém, který pamatoval na lidi, region, společnost a přitom byl obrovsky úspěšný i byznysově a ekonomicky.
Znáte nějakou jinou firmu, která podle těchto principů úspěšně funguje nebo se o to pokouší?
Z úspěšně fungujících firem mi jako první naskočí Fosfa a Ivan Baťka, který patří mezi výrazné podporovatele Baťova odkazu. Stanislav Martinec a jeho Koma Modular je lidskou a úspěšnou firmou, která žije baťovskými principy. Také Jaroslav Řasa a Abra Software je důkazem, že baťovské principy mohou úspěšně fungovat i v nevýrobní firmě.