V Íránu bují černý trh s terminály Starlink. Islámská cenzura je na ně krátká

Za dva roky od chvíle, kdy dal Washington zelenou satelitní internetové službě společnosti SpaceX, přinesla ilegální celosvětová síť pašeráků necenzurovaný internet tisícům lidí v Íránské islámské republice.

Letos v listopadu čekal Mohammad v uličce poblíž svého bytu ve městě na jihu Íránu. Osmatřicetiletý stavební konzultant se měl setkat se zástupcem prodejce, kterého našel na Telegramu, a byl připraven předat sedm set dolarů v amerických dolarech výměnou za kus nelegální technologie, která představuje hrozbu pro režim v Teheránu: terminál Starlink, díky němuž by měl volný a necenzurovaný přístup na internet.

Starlink, satelitní internetová služba vytvořená společností SpaceX, je v Íránu, který má jeden z nejrestriktivnějších internetových systémů na světě, zakázána. Obchody s aplikacemi Apple a Google a aplikace jako Instagram a Slack jsou blokovány vládními cenzory, kteří často zatýkají ty, kdo na internetu říkají věci, jež by mohly být považovány za „protiislámské“ nebo kritické vůči Islámské republice.

Využívání služby Starlink však za poslední dva roky prudce vzrostlo. Miliardář a zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk tuto službu zapnul v roce 2022, čímž povzbudil pašeráky, aby nelegálně propašovali terminály do Íránu. Hrozby pokut a vězení neodradily černý trh, který pohání sílící aktivistické hnutí bojující za to, aby se internet dostal do rukou lidí.

Nyní Forbes zjistil, že podle odhadů má až dvacet tisíc lidí vysokorychlostní přístup k internetu, který je pro Islámskou republiku téměř nemožné cenzurovat, natož vypnout.

To ovšem představuje jen nepatrný zlomek z 89 milionů obyvatel Íránu. Terminály jsou navíc díky přemrštěným cenám při přeprodeji dostupné jen pro hrstku privilegovaných – prodávají se za sedm set až dva tisíce dolarů, zatímco běžná americká maloobchodní cena je v přepočtu zhruba šest tisíc korun, což odpovídá průměrnému íránskému měsíčnímu platu.

Za službu Starlink je navíc nutné platit měsíční poplatek sedmdesát dolarů (1700 korun), což kvůli americkým sankcím uvaleným na íránské banky vyžaduje složitou sérii kroků zahrnující kryptoměny a předplacené kreditní karty. Kromě toho uživatelé platí jednorázový poplatek dvě stě dolarů za aktivaci účtu v jiné zemi, než kde byl zakoupen.

Pro ty, kteří si to mohou dovolit a mají chuť riskovat, jsou však důvody pro pořízení terminálu Starlink různé, od těch všedních až po politické. Forbes hovořil s několika uživateli Starlinku v Íránu, pro které svobodný internet znamená vyšší rychlost pro videohovory a videohry, neomezený přístup k sociálním médiím a možnost říkat, co chtějí – a také lepší způsob, jak se organizovat proti vládě.

„Masové přijetí Starlinku v Íránu by mohlo být technologickou revolucí, na kterou jsme čekali v boji proti digitálnímu útlaku ze strany režimu,“ řekl Ahmad Ahmadian, výkonný ředitel Holistic Resilience, aktivistické skupiny se sídlem v Los Angeles. „Podobně jako Rádio Svobodná Evropa pomohlo prolomit propagandistickou zeď Sovětského svazu, Starlink by mohl rozbít digitální železnou oponu Islámské republiky.“

Mohammadovi, jehož příjmení Forbes nezveřejňuje, aby ochránil jeho identitu, Starlink pomáhá v jeho práci, která vyžaduje komunikaci se zahraničními klienty v Kanadě. Pověstně pomalá rychlost připojení v jeho rodné zemi mu bránila v podnikání. Někdy nemohl přistupovat ke službě Dropbox svých zahraničních klientů a přenášet pracovní soubory a dokumenty.

Mohammad sdělil Forbesu, že poté, co našel prodejce na NasNetu, kanálu Telegramu v perštině, který podporuje používání Starlinku, a setkal se s doručovatelem, byl proces získání jeho terminálu jednoduchý. „Poslal jsem poslíčkovi polohu a obdržel jsem ho jako pizzu,“ dodal.

Kromě toho, že NasNet pomáhá lidem získat Starlink, zveřejňuje na YouTube videa s podrobnými návody k jeho nastavení anebo k řešení technických problémů. Jejich autorkou je především Íránka žijící již deset let v Evropě, která si přála zůstat v anonymitě. Ve videích se její obličej neobjevuje, aby si zachovala své soukromí. Pro Forbes uvedla, že otevřené, necenzurované a vysokorychlostní připojení k internetu může člověku změnit život.

„Myšlenka neomezeného internetu připadá mnoha Íráncům téměř neuvěřitelná,“ řekla. „Je to jako když žíznivý člověk uprostřed pouště najednou najde studnu. Zpočátku nevěří, že je to skutečné. Pak se ale dá do pití, co hrdlo ráčí.“

Důsledek zákazu

Starlink se poprvé objevil v Íránu v roce 2022. Lidé tehdy vyšli do ulic kvůli zavraždění dvaadvacetileté Mahsy Amini policií. Dívka byla zatčena, držena a údajně i zbita ve vazbě za to, že si dostatečně nezakrývala vlasy a končetiny. Aby íránská vláda potlačila masové protesty, vypnula internet, což je taktika, kterou pravidelně používá k potlačení povstání.

Protesty inspirovaly americká ministerstva financí a zahraničí k udělení výjimky ze sankcí pro komunikační služby a o tři dny později Musk zapnul službu Starlink v Íránu.

„Vyžaduje to používání terminálů přímo v zemi, což, jak předpokládám, vláda nepodpoří, ale pokud někdo dokáže terminály do Íránu dostat, budou fungovat,“ řekl tehdy. Musk ani SpaceX na žádost o komentář nyní nereagovali.

Společnost SpaceX, která právě tento měsíc uskutečnila sekundární prodej akcií, má podle CNBC aktuální odhadovanou hodnotu 350 miliard dolarů.

V měsících, které následovaly po protestech v září 2022, využil Mehdi Yahyanejad, íránsko-americký aktivista v Los Angeles, prostředky amerických neziskových organizací a soukromých dárců k pořízení přibližně stovky terminálů Starlink. Poslal je aktivistům a dalším spojencům poblíž Íránu, kteří je pomohli propašovat do země.

Yahyanejad rovněž předložil společnosti SpaceX žádosti o vylepšení terminálů pro íránské uživatele. Říká, že společnost na jeho radu přidala skládací držáky pro uchycení, což usnadnilo jejich přepravu v batohu, a odpojitelné ethernetové kabely namísto proprietárního kabelu, který nebylo možné v Íránu vyměnit.

Íránská vláda, která se obrátila na Telekomunikační unii, agenturu OSN se sídlem ve švýcarské Ženevě, s žádostí o vypnutí Starlinku, si nedávno stěžovala, že nebyla schopna zařízení vůbec lokalizovat, protože jeden terminál se snadno vejde do batohu.

Mohammad si je vědom rizik, která s sebou jeho nové připojení k internetu nese. Terminály Starlink mají být namontovány venku s dobrým výhledem na oblohu, ale on svůj umístil dovnitř, vedle dveří na balkon a zakryl ho černým závěsem. „Sousedům zatím nemůžu věřit,“ řekl.

To znamená, že je připojení mnohem pomalejší, než by mělo být – možná o polovinu, odhaduje. „Ale stojí to za to. Pořád je to mnohem lepší než můj předchozí internet.“