Vánoce pochopíme jen tehdy, ztotožníme-li se s těmi, kdo jsou na úplném dně

Lidéztratili domy s tím nejcennějším, nejosobnějším, co měli.

To byly povodně. Lidé ztratili své nejbližší, to byla střelbana fakultě. Ale své nejbližší ztrácejí i mnozí dalšív důsledku nemocí, nehod, stáří. O hrůzách na Ukrajině av Palestině ani nemluvím. Vánoce jsou na prvním místěsvátkem těchto lidí.

Jsousvátkem nás všech, protože nakonec všichni ztratíme všechno.

Nakonec všichni zemřeme. Není to morbidní? Není lépe o Vánocíchmyslet na život, štěstí, blízkost, teplo rodinného kruhu? Ten,kdo se narodil v Betlémě jako malé bezmocné dítě, přišelporazit smrt. Může být větší naděje, větší štěstí?

Nemůže.