Polský spisovatel Stanislaw Lem v povídkové sbírce Dokonalá prázdnota (1971) popisuje uměle vytvořené bytosti – tzv. personetiky – žijící v simulovaném světě, jehož pravidla nastavili jejich tvůrci. Tyto virtuální bytosti, ačkoliv jsou pouhými výtvory lidské mysli a technologie, projevují vlastní vůli, interagují mezi sebou a reagují na své prostředí často zcela nečekaným způsobem.
