Zuck políbil prsten. Změny v Metě jsou podlézáním Trumpovi, říkají experti
Společnost Meta končí s programem na ověřování faktů. Kontrolu obsahu na Facebooku či Instagramu od třetích stran, včetně renomovaných světových médií, nahradí systém Community Notes. Na potenciálně zavádějící příspěvky tak budou nově upozorňovat samotní uživatelé, po vzoru konkurenční sociální sítě X.
Změny se týkají provozu v USA, v Evropské unii se prozatím nic nemění. „Je čas vrátit se k našim kořenům kolem svobody vyjadřování,“ prohlásil zakladatel a šéf Mety Mark Zuckerberg.
Zvýšený důraz na moderování obsahu Meta kladla od roku 2016, kdy překvapivé vítězství Donalda Trumpa vyvolalo vlnu nevole vůči sociálním sítím. Vyšlo totiž najevo, že Rusko sítě intenzivně využívalo ve snaze ovlivnit výsledek voleb. Meta, tehdy ještě Facebook, najmula na 40 tisíc moderátorů obsahu po celém světě a masivně investovala do analytických nástrojů, které vyhledávaly potenciálně škodlivý obsah.
Zuckerbergova snaha o ověřování informací zveřejňovaných na jeho sociálních sítích z něj na dlouhé roky udělala cíl amerických konzervativců, kteří ho obviňovali z cenzury. Když společně s manželkou daroval v roce 2020 stovky milionů na podporu bezpečného hlasování ve volbách během pandemie, někteří Republikáni z toho obratem udělali skandál s údajným ovlivňováním voleb.
Po pokusu Trumpových příznivců o převrat ze 6. ledna 2021 navíc Zuckerberg Donaldu Trumpovi rovnou zablokoval účty. A Trump na to nezapomněl. „Pozorně ho sledujeme. Pokud tentokrát udělá něco nezákonného, stráví zbytek života ve vězení,“ napsal ve své knize vydané loni před prezidentskými volbami.
Po nich Mark Zuckerberg otočil. Začalo to Zuckerbergovou návštěvou v Trumpově resortu Mar-a-Lago a pokračovalo změnami ve vedení společnosti. Meta se nejdřív zbavila bývalého britského vicepremiéra Nicka Clegga. Ten byl od nástupu do společnosti Meta zodpovědný za komunikaci s vládami a regulátory po celém světě a hrál rovněž klíčovou roli při řešení problémů spojených s regulací sociálních médií, ochranou soukromí a dezinformacemi.
Centristického expolitika vystřídal ve funkci prezidenta pro globální záležitosti Mety prominentní Republikán Joel Kaplan. V úterý přibyli ve správní radě společnosti tři noví členové, jedním z nich je spojenec Donalda Trumpa a prezident UFC Dana White.
A teď přišel ústup od moderování obsahu.
Ve videu, kterým Zuckerberg oznámil poslední změny, šéf největší sociální sítě mluví o „politicky předpojatých fact-checkerech“, „přemíře cenzury“ nebo o zneužívání snah o inkluzi k vytěsňování nepohodlných osob z veřejného prostoru. Což je přesně slovník, kteří američtí konzervativci dlouhá léta využívali ke kritice Facebooku či Instagramu.
„Rozhodně to bylo velmi zábavné video, on doslova políbil prsten. Poklonil se před milovaným vůdcem a naznačil, jak teď bude všechno jinak,“ glosuje Zuckerbergovo video konzultant Ondřej Malý. Většina věcí, vůči kterým se Zuckerberg ve svém videu vymezil, totiž není pro jeho sítě zas tak palčivým problémem, argumentuje Malý.
„Z transparency reportů, které Meta musí zveřejňovat v Evropské unii, je vidět, že nejvíc odstraňovaným obsahem je spam. Druhou nejvýznamnější kategorií je nahota a sexuální aktivita. Nenávistný obsah není největší problém, co ty platformy řeší, pouze nejviditelnější,“ říká Malý.
„Meta se mění kvůli nastupující Trumpově administrativě,“ konstatovala hlavní analytička výzkumné společnosti Emarketer Jasmine Enberg. „Tento krok potěší konzervativce, kteří často kritizovali Metu za cenzuru projevu, ale vyděsí mnoho liberálů a inzerentů, jelikož ukazuje, jak daleko je Zuckerberg ochoten zajít, aby získal Trumpův souhlas,“ dodala.
Brendan Nyhan, politolog z Darmouth College, pak označil změny v Metě za součást „vzorce mocných lidí a institucí, kteří se klaní novému prezidentovi“. „Dělají to způsobem, který naznačuje, že se bojí, aby se nestali terčem,“ uvedl Nyhan a označil to za vážné riziko pro zemi, jejíž ekonomiku, ve které lze dělat byznys bez poklonkování vládnoucímu režimu, jí závidí celý svět.
Není to totiž jen Mark Zuckerberg. Vstřícností k Donaldu Trumpovi v posledních týdnech hýří i majitel Amazonu Jeff Bezos, CEO Salesforce Marc Benioff nebo CEO OpenAI Sam Altman.
„Zuckerbergovo rozhodnutí může být čistým pragmatismem. Metě hrozí poměrně zásadní žaloby nejen od republikánů, ale i od demokratů,“ dodává expert na sociální sítě Adam Zbiejczuk.
Zásadní bude, jak na Zuckerbergův krok zareagují velcí inzerenti. Když od moderování obsahu ustoupil někdejší Twitter po převzetí Elonem Muskem, tak na něm řada významných firem přestala nakupovat reklamu. Nechtěly totiž, aby se objevovala u nenávistných příspěvků.
„Facebook je veřejně obchodovaná společnost, která se musí zodpovídat svým investorům a veškerý příjem má z reklamy. To je hlavních důvod, proč svůj obsah moderuje, protože to po něm chtějí inzerenti,“ dodává Malý.