Nezaměstnanost v Česku koncem roku vzrostla na 4,1 procenta. Počet volných míst se snížil
Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Proti prosinci 2023 se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,4 procentního bodu. Podle analytiků stojí za meziměsíčním růstem nezaměstnanosti sezonní důvody, které přispějí i k jejímu dalšímu zvyšování v nadcházejících měsících. Meziroční zvýšení nezaměstnanosti považují odborníci za důsledek slabého hospodářského růstu Česka.
Bez práce bylo na konci roku 306 478 lidí, zhruba o šestnáct tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o devět tisíc na 246 573. „Podíl nezaměstnaných na volné pracovní místo se dostal na 1,24, což bylo naposledy k vidění před sedmi lety,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„V prosinci dochází pravidelně k sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti a ani na konci roku 2024 tomu nebylo jinak. S příchodem zimy totiž končí sezonní práce ve stavebnictví nebo zemědělství a do evidence úřadu práce se hlásí například i živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ okomentoval meziměsíční vývoj nezaměstnanosti analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Větší důraz kladou analytici na dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti. „Je patrné, že míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice pozvolna roste i po odhlédnutí od sezonních faktorů. Prosincová úroveň míry nezaměstnanosti 4,1 procenta byla nejvyšší od dubna 2021,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Na trhu práce se zřejmě projevuje jednak slabý růst české ekonomiky, jenž byl pozorován v letech 2023 a 2024 a vliv má zřejmě také související snaha firem v některých odvětvích držet pod kontrolou náklady,“ dodal.
Průměrná roční nezaměstnanost loni podle analytiků vzrostla na 3,8 procenta z předloňských 3,6 procenta. V evropském srovnání ale Česko stále patří mezi země s nejnižší nezaměstnaností, upozornili.
Nejvyšší nezaměstnanost byla na konci loňského roku v Ústeckém kraji, a to 6,2 procenta. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných lidí měla Praha, kde činil 2,8 procenta. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 11,4 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku a v okresech Praha-východ a Praha-západ, a to shodně tři desetiny uchazeče na jednu pozici.
Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním, uvedl Úřad práce. Na 73,8 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají lidi se základním či nižším vzděláním. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o montážní dělníky, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče.