Raiffeisenbank měří uhlíkovou stopu klientů. Ekologie, šmírování, nebo nový trend?
Raiffeisenbank přidala do své mobilní aplikace trochu ekologie. Teď už vám neřekne jen to, kolik peněz jste utratili, ale rovnou vám spočítá, i „kolik ledovců kvůli tomu roztálo“. Informace o uhlíkové stopě z nákupů jsou prý jen orientační a vycházejí z běžně sbíraných platebních dat. Jde o greenwashing, šmírování, nebo krok správným směrem?
Ekologickou funkci přinesla tuzemským klientům Raiffeisenbank prosincová aktualizace. Přehled uhlíkové stopy se nenápadně vmáčkl do menu vedle zpráv z banky, seznamu poboček, kurzovního lístku a QR stvrzenek, aby i výpis z banky působil víc jako životní audit. Stačí kliknout na přehled a ve vteřině získáte představu o uhlíkové stopě svých nákupů v jednotlivých měsících, které jste zaplatili kartou Raiffeisenbank.
„Novinku jsme zavedli v reakci na přání našich klientů,“ odůvodnila krok banky Tereza Kaiseršotová z tiskového oddělení Raiffeisenbank a doplňuje, že udržitelnost je pro Raiffeisenbank jednou ze strategických priorit.
Raiffeisenbank se prý zatím setkala hlavně s pozitivní zpětnou vazbou od klientů. „Pouze v jednotkách případů jsme zaznamenali negativní přijetí funkcionality. Na základě této odezvy zavedeme ještě v průběhu ledna možnost vypnout tuto službu přímo v mobilní aplikaci,“ prozrazuje.
Uhlíková stopa měří vliv lidské činnosti na životní prostředí, přičemž ukazuje množství oxidu uhličitého (CO₂), který se uvolňuje do atmosféry.
Při výpočtu uhlíkové stopy vychází Raiffeisenbank z průměrných emisí pro konkrétní kategorii zboží nebo služby a hodnoty transakce. Zohledňuje také faktory jako regionální rozdíly, cenové úrovně a energetický mix jednotlivých zemí. Uhlíková stopa je přiřazena k jednotlivé transakci na základě odhadu množství CO2, které vzniklo v souvislosti s konkrétní kategorií zboží či služeb.
Ačkoli při výpočtech banka vychází z odborných a ověřených zdrojů jako Eurostat, Světová banka nebo Defra Emission Factors, přiznává, že měření není přesné. „Nejde o zcela exaktní měření uhlíkové stopy, ale přesný odhad na základě nejlepších aktuálně dostupných údajů. Informace o uhlíkové stopě se vztahuje k danému nákupu, ne k jednotlivým položkám v nákupním košíku,“ upřesňuje Kaiseršotová.
Transakce jsou rozděleny do několika poměrně obecných a širokých kategorií, jako jsou Auto, Bydlení, Cestování, Elektronika, Finance, Oblečení a obuv, Online nákupy, Potraviny, Restaurace, Rodina, Volný čas, Zdraví a krása a nakonec Telefon, TV a internet.
Banka ale samozřejmě nemá přehled o tom, co přesně kupujete. Když nakoupíte na benzince, banka neví, zda jste koupili naftu, nebo jen něco k snědku.
Stará data, nový účel
Data z platebních karet, ze kterých banka při výpočtu vychází, jsou ta samá data z karet, které běžně používají i ostatní banky – avšak k jiným účelům. Z dat klientům připravuje například přehledy o tom, kolik utratili v různých kategoriích.
Automatické měření uhlíkové stopy klientů v jejich online účtu zatím žádný z konkurentů nezavedl, a tak Raiffeisenbank zůstává průkopníkem.
„Uhlíkovou stopu u našich klientů sledovat neplánujeme. Téma odpovědnosti a udržitelnosti vnímáme šířeji. Například vyvíjíme služby tak, aby naši klienti maximum požadavků mohli vyřešit online a nemuseli na pobočku, čímž šetříme nejen životní prostředí, ale i čas klientů,“ komentuje krok konkurence Michal Kuzmiak z tiskového oddělení Air Bank a Zonky.
Jinak tomu není ani u České spořitelny, i když ta potvrdila, že zejména mezi jejími firemními klienty roste zájem o analýzy spojené s uhlíkovou stopou jejich podnikání. ČSOB se rozhodla jít cestou vzdělávání a osvěty a měření uhlíkové stopy nabídla svým klientům dobrovolně na svém webu prostřednictvím online uhlíkové kalkulačky.
Podle Natálie Bruder Badie, konzultantky firemní strategie a expertky na udržitelnost z Vysoké školy ekonomické v Praze, jde v případě Raiffeisenbank o významný, byť nedokonalý krok v integraci environmentálního povědomí do každodenního bankovnictví.
„Hlavní hodnota tohoto kroku spočívá v edukativním potenciálu – všichni se teprve učí pracovat s měřením uhlíkové stopy a banka zde elegantně propojuje environmentální dopady s běžným spotřebním chováním. Zvláště přínosné je spojení environmentální a finanční gramotnosti, kdy nadměrná spotřeba je problematická jak pro planetu, tak pro osobní finance,“ komentuje krok banky Bruder Badie.
Na druhou stranu expertka připomíná i limity, které řešení má. „Například při nákupu v supermarketu systém nedokáže rozlišit mezi lokálně vypěstovanou zeleninou a potravinami dováženými letecky z druhého konce světa, což vede k velmi aproximativním výpočtům uhlíkové stopy. To je však v současné době běžná praxe u výpočtů CO₂,“ podotýká Bruder Badie.
Na otázku, zda jde o takzvaný greenwashing (dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe), expertka odpověděla negativně. „Spíš jde o nástroj s omezeným praktickým dopadem a významnými metodickými nedostatky. Reálný efekt je především vzdělávací – seznamuje klienty s konceptem uhlíkové stopy a může vést k zamyšlení nad vlastními spotřebními návyky, což vnímám spíše pozitivně,“ konstatuje.
Je podle ní však důležité vidět tento krok v širším kontextu – zatímco individuální spotřebitelská rozhodnutí mají v oblasti udržitelnosti své místo, hlavní potenciál pro snížení emisí CO₂ leží v rukou velkých průmyslových hráčů.
„Je také třeba poznamenat, že hlasití kritici na sociálních sítích nepředstavují reprezentativní vzorek uživatelů – většina klientů může novou funkci vnímat neutrálně nebo pozitivně, aniž by cítili potřebu se k ní veřejně vyjadřovat,“ komentuje Bruder Badie kritické hlasy ze sociálních sítí, které banku obviňují ze zneužívání osobních informací nebo špehování.
„Z mého pohledu se v tomto případě opravdu nejedná o jakékoli zneužití osobních informací. Vzdělávací přínos této iniciativy by proto neměl odvádět pozornost od potřeby systémových změn na úrovni největších znečišťovatelů,“ uzavírá expertka.
The post Raiffeisenbank měří uhlíkovou stopu klientů. Ekologie, šmírování, nebo nový trend? appeared first on Forbes.