S nutellou, ale i slané. Za buchtami z Počernic se jezdí přes celou Prahu
Nestává se tak často, aby se z kuchaře stal pekař, pekařina a cukrařina obecně jsou tak trochu jiné disciplíny. V případě Pana Buchty je tomu ale tak. Kdo to je a proč si za jeho pokrmy dělají gastroturisté nadšeně výlety?
Lukáš Procházka alias Pan Buchta pochází z kuchařské rodiny, jeho otec byl dokonce šéfkuchařem Lucerny za dob její největší slávy. Procházka pracoval v bistru, kde každý pátek vařili nějaké sladké jídlo a jednou přišly na řadu i buchty, které se začaly pro svou popularitu opakovat.
„Vzal jsem recept ze staré kuchařky, podle které doma vždycky pekla máma, a upravil si ho. Když jsme jezdili na návštěvy, vozili jsme buchty a u jedněch známých mi začali říkat Pan Buchta a už mi tato přezdívka zůstala,“ vzpomíná.
Začínali s prodejem na farmářských trzích, kde si produkt chtěli otestovat. „Začal tehdy covid, tak jsme si řekli, že to vezmeme s buchtami trochu vážněji, a oslovili jsme farmářské trhy. Naivně jsme si mysleli, že napíšeme a půjdeme, ale museli jsme dodat vzorky a teprve potom nás vybrali na trhy Heřmaňák,“ vysvětluje manželka Soňa.
Pořadatel jim doporučil napéct stovku kusů. „Vůbec jsme nevěděli, co čekat, buchty jsme dovezli ještě teplé a do dvou hodin vyprodali, až nám bylo trapně. Na další trh jsme napekli víc a scénář se opakoval. Pak ale byly dny, kdy lidi nedorazili, to je úskalí trhů, zase máte ale okamžitou zpětnou vazbu,“ vysvětlují manželé rozhodnutí na trzích pokračovat i dnes. Kromě Heřmaňáku přibyly ještě trhy v Šestajovicích.
„Oslovila nás kavárna Café Borzoi, jestli bychom jim nechtěli dodávat, což nás tehdy vůbec nenapadlo. Zlomovým bodem byla asi spolupráce s kavárnou Kiosek, které jsme třeba loni napekli přes osmnáct tisíc buchet,“ popisují další pilíř svého podnikání.
Adresa: Běluňská 11, Praha 20
Otevírací doba: pondělí až pátek 7:30–17:30
Procházka tehdy vstával před prací ve dvě ráno, aby stihl napéct, což bylo neudržitelné, a padlo rozhodnutí otevřít si něco svého. Hledali asi rok a půl a rozhodně neměli v plánu zůstat na okraji Prahy v Horních Počernicích, naopak se chtěli přiblížit do širšího centra.
„Sami rádi chodíme do kaváren a chtěli jsme nějakou hezkou otevřít. Vždycky něco nevyšlo a nakonec padla volba na maličký prostor v Počernicích, který už byl dlouho prázdný. Máme ho kousek od výrobny a vlastně jsme za to dneska rádi. Tady v Počernicích je to v rámci gastronomie jako zamrznuté v devadesátkách a opravdu tady nic není,“ popisují Soňa s Lukášem důvody, které nakonec vyhrály.
U místního Alberta teď najdete minimalistický obchod s kavárnou s perfektně připravenou výběrovou kávou od Nordbeans, trošku místní úkaz. Celková investice dosahovala kolem půl milionu a část tvořil samotný design, který nebrali na lehkou váhu a spolupracovali s Petrou Stein a Terezou Kramperovou.
„Máme rádi hezké věci a nechceme nic dělat polovičatě,“ vysvětluje Soňa, jejíž hlavní profesí je lékárnice a v Panu Buchtovi je spíš praktickou a estetickou částí rodinného byznysu, do pečení se sama nehrne.
„Pečení mě nebaví, to je na Lukášovi. Lukáš je rozlítaná střela, já víc praktická – proto to tak dobře funguje. Oba jsme tvrdohlaví, tak v tom musíme balancovat, ale do věcí si nekafráme, každý umí to svoje,“ smějí se oba manželé.
„Chceme mít férový přístup k zaměstnancům a vytvářet fajn atmosféru, ne někoho sedřít z kůže. Daří se nám kolem sebe mít stejně naladěné lidi a nemůžeme to dělat pořád sami, to bychom vůbec nežili,“ dodávají.
Svou kavárnu otevírali na léto s tím, že budou mít pomalý rozjezd, u kterého se všechno naučí, když netušili, do čeho vlastně jdou. A ono to tak úplně neklaplo, rychle vyprodali a běželi zamísit na další várku. Celá nabídka je postavená na sladkém, logicky převážně na buchtách.
Kromě těch s klasickou tvarohovou, povidlovou a makovou náplní jich ale vymýšlejí řadu dalších, třeba s nutellou a višněmi nebo bílou čokoládou a rybízem. K buchtám se přidaly smažené koblížky s dalšími náplněmi, koláče a skořicové rolky. Není nad to si dát čerstvou buchtu z nadýchaného kynutého těsta a se spoustou náplně.
Za mě stejně vedla klasická povidlová a bavila mě i kyselejší višňová, ale chystám se ještě na ty další. Obecně jsou dobře prokynuté, takže nehrozí žádné jeskyně s malým množstvím náplně, a s vybalancovaným množstvím cukru, takže i když jich náhodou padne několik, nebudete si připadat přeslazení.
Každý měsíc jich upečou přes pět tisíc a počty pomalu rostou. Specialitou jsou i slané buchty. „Do buchty zabalíte vlastně cokoli a tím, jak jsem vařil, jsem chtěl zkusit dovnitř dát i slané věci,“ vysvětluje Lukáš, jak vznikla buchta s brynzou, špenátem nebo třeba s kachnou se zelím a zeleným pestem navrch. Jak na ně natrefíte, berte a ochutnávejte.
Jak se trochu oteplí, tak se Pan Buchta vrátí na trhy, zatím si je můžete dát v několika pražských kavárnách a stojí za to vyrazit i do Horních Počernic, i když jsou trochu z ruky.
The post S nutellou, ale i slané. Za buchtami z Počernic se jezdí přes celou Prahu appeared first on Forbes.