Přes špinavé ruce ke stamilionům. Firma Zenit uspěla nejen s legendární Solvinou
Čáslavská rodinná firma Zenit už 33 let dokazuje, že úspěch lze vybudovat i na špinavých rukou – doslova. Legendární mycí pasta Solvina a čisticí prostředky Real či Lena patří v Česku mezi nejznámější značky ve svém segmentu. Díky silné tradici, vlastnímu vývoji a inovacím se Zenit vypracoval mezi lídry trhu a své know-how proměňuje ve stamilionové zisky.
Před branami čáslavského podniku se setkáváme s Milanem Vikem, jedním ze zakladatelů a dnes již menšinovým vlastníkem. Ten nás provází po rozsáhlé, šestipatrové továrně, kde v moderní laboratoři nejprve navrhují složení čisticích prostředků, následně je ve varnách míchají, vyrábějí si vlastní lahve, plní je, etiketují a expedují.
„Když jsme firmu po revoluci s partnery přebírali, bylo to tu sice větší, ale moderní technologie tehdy vůbec neexistovaly. Dodnes si vybavuji, jak lidé ve skladech lezli po paletách a hledali, co kde je,“ vzpomíná s úsměvem na začátky Milan Vik.
Zenit Čáslav vznikl privatizací bývalé výrobny Kosmos, jejíž historie sahá až do roku 1911, kdy podnikatel Emil Pick začal vyrábět kokosové tuky pod názvem Kosmos. Z vedlejších produktů následně začal vyrábět mýdla a v roce 1935 vytvořil jednu z nejmodernějších mydláren na území Československa.
Mezi nejznámější produkty patřila mycí pasta na ruce Solvina, mýdlo Zenit pro horníky a kominíky či saponátový čisticí prostředek Kordovan na mytí umělých hmot a gumy. Po druhé světové válce se závody Kosmos staly státním podnikem.
Těžké začátky i revoluce ve výrobě
„Kosmos Čáslav byl po sametové revoluci určen jak pro kuponovou privatizaci, tak pro prodej přímým zájemcům. Po roce jsme uspěli se svým privatizačním projektem a získali část bývalého podniku,“ vzpomíná Vik, vystudovaný strojní inženýr s orientací na technické záležitosti a vášní pro inovace. „Můj druhý společník byl chemik a třetí obchodník – ideální kombinace,“ dodává.
Od devadesátých let do firmy investovali víc než půl miliardy korun. „Některé budovy jsme zbourali, jiné zrekonstruovali a další bylo potřeba přistavět,“ popisuje Vik.
Postavili tak například počítačem řízený sklad. Velkou částku investovali také do nových technologií, které průběžně obměňují. Vik nás nechává nahlédnout i do místnosti, které přezdívají „Peklo“.
„Takto to vypadalo, když jsme to tu přebírali,“ ukazuje nám prostor s rozpadajícími se a silně znečištěnými zdmi. „Záměrně to tu necháváme takto, abychom s dcerami mohli vzpomínat na to, kolik práce se nám za ta léta podařilo udělat,“ podotýká podnikatel s úsměvem.
Aby si mohli Zenit od státu odkoupit, museli si u banky půjčit přes sto milionů korun, které spláceli dvanáct let.
I když firma byla při převzetí výdělečná, podle Vika vyráběla produkty bez duše – šlo o výrobky pro masovou výrobu, mezi nimiž byly značky Real, Solvina a mazlavé mýdlo.
Kosmos tehdy vyráběl dvojnásobek dnešního objemu a zaměstnával 1200 lidí. Po převzetí však počet pracovníků kvůli novým technologiím klesl na tři stovky, dnes jich je asi sto. „Propouštěli jsme hlavně administrativní pracovníky, celý systém máme dnes řízený softwarem SAP,“ vysvětluje Vik.
Začátky nebyly snadné. Po revoluci došlo k přerušení vztahů s dodavateli i odběrateli, inflace a rostoucí úrokové sazby způsobily krach mnoha velkoobchodů. „I my jsme tenkrát přišli o padesát milionů korun, které se nám nikdy nepodařilo získat zpět,“ prozrazuje podnikatel.
Tehdy zároveň začalo do Česka pronikat nové zboží ze Západu. „Real v té době nikdo nechtěl. Český zákazník toužil po novinkách ze západních zemí,“ přiznává Vik.
Firma se tak ocitla před zásadní otázkou – jak obstát v konkurenci nadnárodních značek a zároveň si udržet vlastní identitu. Řešením se stala sázka na inovace, značku a kvalitu.
Za jeden z prvních velkých úspěchů podnikatel pokládá vývoj čisticího prostředku na nádobí Lena Natur, který v roce 1995 získal jako první výrobek v Česku ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek.
Inspirovali se v zahraničí, protože v tuzemsku se podle Vika tou dobou nebylo od koho učit. „Jezdili jsme po Evropě a Americe, kde už tenkrát byl vidět silný tlak na ekologii,“ zmiňuje podnikatel.
Podobnou cestou se vydali i v dalším podnikání. Paralelně se Zenitem totiž založili firmu Pinelli, která se zpočátku zaměřovala na ovocné nápoje, ale brzy se přeorientovala na výrobu energetických nápojů. V roce 1995 uvedla na trh první český energetický nápoj Semtex.
Úspěch byl okamžitý, ale postupem času se i zde začala projevovat sílící konkurence. „Naše vyjednávací schopnosti jako malé české firmy klesaly, takže jsme se v roce 2011 rozhodli firmu prodat Kofole,“ vysvětluje podnikatel.
Nejistá situace trvala do roku 2005. „Tou dobou jsme ještě spláceli fabriku. Všechny vydělané peníze jsme reinvestovali. Byly to těžké časy,“ vzpomíná Vik.
Vyústilo to v postupný odchod obou společníků. „Podnikání je unavilo a přestalo naplňovat, takže jsme se domluvili a jejich podíly jsem odkoupil,“ říká Vik s tím, že díky tomuto kroku se Zenit Čáslav stal rodinnou firmou.
Dcery u kormidla
Postupně otěže začala přebírat mladší generace. Dnes společnost z devadesáti procent vlastní Vikovy dcery Mirka De Mey a Kamila Řezníčková.
Přesto Milan Vik zůstává aktivní součástí firmy a dohlíží na technologický rozvoj i investice. „I kdybych tu neměl ani procento, chodil bych sem jen proto, že mě to baví,“ poznamenává otec zakladatel.
Mirka De Mey a Kamila Řezníčková se rodinného podnikání účastní od dětství – začínaly na brigádách, později se zapojily i pracovně.
„Byly jsme k tomu vychovány a nakonec jsme i samy chtěly pokračovat v rodinné tradici,“ říká starší dcera Kamila Řezníčková, která v tátově firmě začínala s marketingem pro Semtex. „Já jsem tou dobou jezdívala na festivaly,“ doplňuje ji Mirka De Mey, jež se nakonec našla v obchodě.
Pod jejich vedením prochází Zenit výraznými změnami. Firma dnes vyrábí přes čtyři sta výrobků a i tradiční značky, jako je Real, Solvina či mazlavé mýdlo, dostávají v posledních pěti letech novou tvář.
„Snažíme se více oslovit mladší generaci zákazníků. Vyvinuli jsme řadu nových produktů a udělali rebranding,“ popisuje Kamila Řezníčková. Značka Real tvoří šedesát procent odbytu, dvacet procent připadá na mazlavá mýdla a privátní značky, zatímco Solvina se podílí deseti procenty.
„K řadě Real přibyla řada čisticích prostředků a vůní do domácnosti Real Gold, která je obohacená o luxusní parfemaci. Tu jezdíme osobně vybírat a nakupovat do Francie a Německa. Jedná se o základy parfémů, které používají luxusní značky jako Chanel nebo Dior,“ doplňuje Mirka De Mey.
Zatímco některé produkty se dostaly do popředí zájmu, jiné ustoupily nebo zcela zanikly. Například klasická Solvina, která byla kdysi ikonickým produktem mezi horníky, soustružníky a dalšími manuálními profesemi, se dnes prodává výrazně méně, protože ubývá lidí, kteří pracují rukama.
„V dolech už se takřka nepracuje a práce ve strojírenství také ubývá,“ vysvětluje Vik. Solvina se však přizpůsobila novým trendům – ke klasické verzi přibyla i tekutá varianta, která si vede výrazně lépe než původní produkt.
Produktem, který už Zenit nevyrábí, byl například prací krém pro ruční praní Trimin, oblíbený mezi muži, kteří prošli povinnou vojenskou službou.
„Povinnou vojnu zrušili a v armádě si nechávají prát v čistírnách,“ připomíná Vik. Svého času byla top mycím prostředkem na nádobí i Lena, kterou nakonec vytlačil Jar. Alba škrob se sice stále vyrábí, ale v menším množství – lidé už jednoduše tolik neškrobí.
Naopak některé produkty na změny na trhu zareagovaly opačně. Například Real na trouby a grily zaznamenal nárůst prodejů, protože v domácnostech přibývá krbů a kamen, a lidé tak častěji řeší čištění skel a vnitřních ploch těchto spotřebičů.
Za loňský rok firma dosáhla obratu 220 milionů korun. „Za posledních deset let, možná i posledních sedm let, co jsou tady holky, jsme si řekli, že nezáleží na obratu. Obrat jen ukazuje, kolik se toho vyrobí. Podstatou ale je, jakou to má přidanou hodnotu,“ komentuje výsledky Vik s tím, že základní otázkou pro ně je, co má smysl dělat.
„Člověk by měl dělat to, co ho uspokojuje, a zároveň tak, aby neškodil životnímu prostředí ani svému okolí. Lidé, kteří u něj pracují, by měli být spokojení. Zároveň by měl vydělat nejen na prostou reprodukci, ale i na další rozvoj a investice,“ míní zakladatel firmy.
Tento přístup se odráží i v obchodní strategii Zenitu, který se zaměřuje na kvalitu, udržitelnost a dlouhodobé vztahy se zákazníky.
Jejich výrobky dnes najdete v řetězcích Globus, Rossmann, Teta, Kaufland, Barvy laky, Penny Market a brzy i v Tescu. Už pět let spolupracují také s Rohlíkem, což jim umožňuje oslovit moderní online zákazníky.
V Česku působí přibližně padesát výrobců čisticích prostředků, přičemž Zenit patří mezi tři největší. „Na kompletní vývoj od A do Z, včetně záruky kvality a bezpečnosti, si u nás troufne jen málokdo,“ tvrdí Kamila Řezníčková. Milan Vik k tomu dodává: „Ti velcí pomalu končí, protože nemají silné značky.“
Zenit Čáslav si našel zákazníky i v zahraničí. „Díky účasti na veletrzích se před dvanácti lety našimi odběrateli staly čtyři anglické řetězce, kterým dodáváme prací program. Samy nás oslovily. Vozíme také na Slovensko a dříve jsme dodávali i do Švédska. Export dnes tvoří asi pětinu obratu, přičemž většina produkce míří do privátních značek,“ vypočítává Vik.
„Británie je nám v mnoha směrech inspirací. Britové jsou šetrnější – perou ve studené vodě, upřednostňují ekologické obaly i výrobky,“ zmiňuje De Mey.
Budoucí plány
Do budoucna by Zenit rád expandoval i na další trhy, zatím ale naráží na personální kapacity. „Sehnat lidi, kteří by chtěli pracovat, je stále těžší a těžší,“ stěžuje si zakladatel Zenitu.
Navzdory těmto výzvám se v Zenitu nezastavují. Aktuálně pracují na vývoji nových parfémů na prádlo a chystají se uvést na trh zcela nový produkt. „Vývoj nového výrobku může trvat klidně i měsíc,“ zmiňuje Řezníčková. Zároveň připravují uvedení nové řady Real Gold.
„Čekají nás také další investice – každoročně investujeme deset milionů korun. Letos plánujeme nákup dalších plnicích linek,“ doplňuje Vik.
Od chvíle, kdy se Zenit stal rodinnou firmou, klade velký důraz na ekologii a udržitelnost. Jedním z důležitých kroků bylo pořízení čtyř petomatů, které umožňují vyrábět lahve přímo z preforem. „Díky tomu jsme snížili uhlíkovou stopu – místo třiceti tisíc lahví dokážeme na stejné ploše převézt tři sta tisíc,“ vyzdvihuje.
Vlastní petomaty se osvědčily i během pandemie, kdy se ukázalo, jak důležité je být soběstačný. „Lahve si vyrábíme přesně tehdy, kdy je potřebujeme. Tím jsme obešli problémy s dodavateli, což se nám vyplatilo hlavně během covidu, kdy chyběly obaly i suroviny. Díky tomu jsme jako první začali vyrábět dezinfekční prostředky,“ vzpomíná Vik.
O odchodu do důchodu zatím neuvažuje. „Dokud člověk žije, měl by mít fyzickou i psychickou zátěž a hlavně sociální kontakt. Takže dokud mi to zdraví a většinové majitelky dovolí, budu pracovat,“ uzavírá rozhovor se smíchem Milan Vik.
The post Přes špinavé ruce ke stamilionům. Firma Zenit uspěla nejen s legendární Solvinou appeared first on Forbes.