Rok 2017. Třiadvacátý prosinec. Krátce po poledni. Den, kdy se Karel Kroupa podruhé narodil. Už by nikdy nedorazil na tradiční kávu do hotelu na Boby a nevyprávěl by nám historky o tom, jak v mládí ministroval, hrál šachy a později trénoval Bolka Polívku. Nevěděli byste, jak moc vzhlížel k Masopustovi a jak ho dodnes mrzí, že ho kdovíproč nenechali hrát na zlatém mistrovství Evropy v Bělehradě.
