Netopýři stromoví (Nyctalus leisleri, obr. 3) přečkávají den v dutinách stromů, kde využívají výhod života v sociální skupině. S příchodem večera se však skupina rozpadá – lov nočního hmyzu ji rozptýlí na tak velké vzdálenosti, že jednotlivci ztrácejí kontakt a nemají žádnou představu o poloze ostatních. Přesto se ráno znovu scházejí v úkrytu, často jiném než předchozí den. Mechanismy, které jim to umožňují, mohou být inspirací pro vývoj nových autonomních robotických rojů (viz Vesmír 104, 278, 2025/5). Porozumění těmto strategiím vyžaduje hlubší pochopení toho, co se netopýři naučili během milionů let boje o přežití.