K českým Vánocům patří bezesporu kromě nazdobených stromečků, rodinné pospolitosti, tradičních betlémů, krásných lidových koled a známých pohádek v neposlední řadě i verše. Naši významní básníci přirozeně měli potřebu zachytit kouzlo Vánoc prostřednictvím poezie. A nutno dodat, že se jim to většinou dařilo náramně. Dokonce tak dobře, že si v ničem nezadají ve srovnání například s interpretací českých koled nezaměnitelným a nenapodobitelným hlasem Karla Gotta či zachycení svátečních dnů malířským štětcem mistra Josefa Lady. Ano, verše českých básníků k Vánocům neodmyslitelně patří. A možná právě o to více zejména v časech, kdy duchovní náboj svátečních dnů nemilosrdně přebíjí všudypřítomná konzumní mánie. Obludná mánie vnucující nám už od prvních podzimních dnů uřvanou reklamou, že bez toho či onoho údajně tolik žádaného a nezbytného dárku naše Vánoce nebudou docela zaručeně stát vůbec za nic.
Jeden z klasiků české poezie a největších našich básníků 20. století, Jaroslav Seifert, dokázal psát o Vánocích tak, jako málokdo. Nepřipomenout jeho verše by se rovnalo výraznému ochuzení hezkých zážitků ze svátečních dní.Jaroslav Seifert
Promo článek:
Promo článek
číst dál
