„Maximum emocí za vteřinu“ chtěli vyvolat Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek, kteří se sešli v Osvobozeném divadle ve 20. letech 20. století. A do svého jedinečného humoru a ironie vnesli později - zejména s houstnoucími mraky nacismu - i satirickou bojovnost. Poetika divadla se později otiskla v různých divadlech malých forem v poválečných letech.
