Autentické a méně turistické Japonsko. Kam vyrazit, když nechcete trauma z front?
Japonsko láká stále více návštěvníků. Jak si s tím poradit, abyste si ze země odnesli co nejkrásnější vzpomínky?
Čísla mluví jasně. Zatímco před covidem navštívilo východní ostrov ročně okolo třiceti milionů turistů, loni to bylo už téměř 43 milionů.
Nedivím se, Japonsko je skvělá destinace, ať už vás zajímá historie, gastronomie, móda, nebo třeba manga. Nonšalantní přístup k architektuře sem láká i fanoušky futuristických a experimentálních staveb. Dlouhodobě podhodnocený jen znamená, že Japonsko je aktuálně navíc pro většinu Evropanů nebo Američanů opravdu levné. Ať už sem vyrazíte kvůli jídlu, nebo nákupům, oproti Evropě budou ceny výrazně nižší.
Rostoucí počet turistů znamená, že na vyhlášených místech v Tokiu, Kjótu nebo Ósace, třech hlavních městech, která chtějí navštívit téměř všichni, bude tak trochu hlava na hlavě. Jak se tomu vyhnout?
Do vyhlášených turistických míst cestujte mimo víkendy a japonské státní svátky. Pokud vám to rozvrh dovolí, můžete si také vybrat takzvanou off season, tedy období, kdy je tu výrazně méně návštěvníků. Ideální je leden až březen, kdy tu panuje suché období a slunečno a množství turistů je na minimu.
Cestovat do Japonska v období našich letních prázdnin je spíš pro otrlé. V červenci a srpnu je tu vlhko, deštivo a teploty občas atakují čtyřicítku. Aby váš zážitek byl autentický, doporučil bych vám také nesoustředit se jen na tři velká města, ale strávit alespoň část volna tam, kam takové množství lidí nejezdí. Váš zážitek bude klidnější a autentičtější. A jaká místa to jsou?
Izu
A to nejen kvůli tomu, že se říká, že právě odtud je nejkrásnější výhled na horu Fudži. Poloostrov jižně od Tokia je plný malých přístavních měst, skal, pohoří i pláží a směrem do vnitrozemí tu najdete řadu přírodních krás. Hora Banzaburō je nejvyšší vrchol pohoří Amagi ve východní části Izu a stojí za samostatný trek.
Máte-li rádi výšlapy v přírodě a budete-li si chtít odpočinout od nervózní energie japonských měst, právě tady můžete skvěle dobít baterky. Jednodušší procházka je i na Kawazu, k sedmi vodopádům s jezírkem, kde se po procházce můžete osvěžit přímo v jezírku nebo v malém onsenu hned vedle.
Přístavní město Shimoda působí, jako by se tady tak trochu zastavil čas. Mimochodem tato část Japonska byla první, která kdysi začala obchodovat s Amerikou a měla tak historicky významné postavení. Dnes tomu tak dávno není, Izu je naopak skvělé proto, že působí trochu ospale a nostalgicky.
Z Tokia je to jedna z nejsnáze dosažitelných oblastí, kterou nespolkl masový turismus. Města ve východní části jsou s Tokiem spojena sítí vlaků, na místa v západní části se ale dostanete jednoduše jen s půjčeným autem.
Nagano
Hornatá oblast, kterou u nás známe hlavně kvůli hokejovému zlatu z olympiády 1998, je alespoň pro mě jedna z nejhezčích částí Japonska. Je dobře dosažitelná z Tokia a kvůli vyšší nadmořské výšce tu v zimě panují úplně jiné podmínky než tam.
Může se vám stát, že sem přijedete z patnácti stupňů do pořádné chumelenice. Zima v Naganu je slunečná, jiskrná a plná sněhu. V zimním období tu bývají vždy minimálně dva metry krásného prašanu ideálního na lyže nebo snowboard.
Nejpopulárnější středisko pro zimní sporty je Hakuba na západ od Nagana, které je hlavním městem regionu. Nagano je ale dobrým tipem i v teplejších měsících roku. Když tu není sníh, pořád jde o skvělou oblast na horskou turistiku.
Vynechat byste neměli vysoce položenou svatyni Togukashi. Naopak turisty extrémně oblíbený Snow Monkey Park, jezírko s japonskými opičkami, které tu platí za nejoblíbenější atrakci, bych klidně oželel. Podobně jako bambusový háj v Kjótu jde čistě o spektákl zaměřený na turisty.
Vydáte-li se do Nagana v zimě, nezapomeňte si do batohu přibalit nesmeky na chůzi po sněhu a ledu. Věřte mi, využijete je vrchovatě.
Hirošima
Řada lidí může mít pocit, že cestovat do města spojeného s největší katastrofou dvacátého století je trochu depresivní. Nic nemůže být ale dál od pravdy. Především je Hirošima dnes velmi hezké a živé město, přístav v údolí obklopený nedalekými horami, které sice nezapomnělo na atomovou bombu, spíš než depresi tu ale najdete klid a smíření.
Navštívit mírový památník a dóm, který jako jedna z mála staveb přežil dopad bomby, je součást zážitku, ale nesoustřeďte se jen na něj. Tramvajemi, které nejsou pro Japonsko příliš typické, se můžete vydat do nedalekého přístavu.
Město je navíc vyhlášené i výbornou gastronomií. Vyzkoušet byste tu měli mořského úhoře, ústřice a okonomiyaki, mix těsta, zelí a masa, typické také pro Ósaku, které ale dělají v Hirošimě jinak. Nevypadá sice zdaleka tak úhledně jako sashimi nebo sushi, ale chutná to výborně. Vyrazte sem alespoň na den nebo dva, poznáte část Japonska, která je klidnější a uvolněnější než hektická severněji položená velkoměsta.
Nikkó
Oblast severně od Tokia plná svatyní a památek není žádným insider tipem, jde o oblíbenou poutní destinaci. Na rozdíl od podobné Nary, kterou vám ale doporučí každý bedekr (a která je myslím trochu přeceněná), je podle mě daleko krásnější a stále ne tolik objevená.
Vyrazíte-li sem mimo víkend, máte šanci, že se nebudete mačkat s ostatními. Svatyně v Nikkó jsou ukryté v lesích a budete k nim muset postupně dostoupat, i to je součást zážitku. Mimo to je celá oblast Nikkó plná přírodních stezek, výšlapů, jezer a dalších krás a funguje jako zaručený „čistič hlavy“.
A to zvlášť v případě, dorazíte-li sem z velkého města. Večer se tady můžete navíc naložit do horkého onsenu. Podobně jako třeba Nagano je i Nikkó plné horkých sopečných pramenů, a tedy i lázní, kde můžete relaxovat. Na prozkoumání oblasti si nechte alespoň dva plné dny a pamatujte na to, že v zimních měsících jsou svatyně otevřené jen do pěti hodin.
Kanazawa
Jedno z mála měst v Japonsku, které uniklo plošnému bombardování a zachovalo si stále trochu starosvětskou atmosféru i řadu památek, je podle mě lepší alternativa k přeplněnému Kjótu. Najdete tady jak starou samurajskou čtvrť i čtvrť pro gejši, krásnou zenovou zahradu i řadu chrámů. Kanazawa je ale menší, poklidnější a navštěvovaná spíš Japonci než zahraničními turisty.
Budete-li mít chvilku čas, zajděte si na procházku nebo zaběhat podél řeky Sei, kterou najdete trochu stranou od centra a kde se ráno a večer rádi procházejí místní. Odtud můžete trochu prozkoumat i malou čtvrť Kawagishimachi nedaleko řeky, která je plná malých lokálních obchodů, bister, kaváren a restaurací.
Je-li cílem cestování poznat alespoň trochu, jak žijí lidé v dané zemi, spíš než fotit si selfies s houfem dalších turistů na místech, kterému se všichni místní lidé vyhýbají obloukem, Kanazawa je k tomu jako dělaná.
The post Autentické a méně turistické Japonsko. Kam vyrazit, když nechcete trauma z front? appeared first on Forbes.