Být vidět. Sehnat práci na LinkedInu jde, sama ale nepřijde, radí experti

Každou minutu na ní uživatelé podají 8200 žádostí o práci a týden co týden ji navštíví více než sedmdesát milionů uchazečů o zaměstnání. Náboráři na sociální síti LinkedIn je za to odměňují přijetím až sedmi z nich každou minutu.

Tak vypadají statistiky v celosvětovém měřítku. A přestože data náborů pouze za Česko platforma podle své mluvčí Steele Paulich neshromažďuje, tuzemští experti na sociální síť i náboráři potvrzují, že výrazně pomáhá i nezaměstnaným Čechům.

Například podle zakladatele společnosti StoryMatters.online Sergeje Pavljuka je právě LinkedIn de facto největším pracovním portálem na světě včetně Česka. „S osmi sty tisíci unikátními přihlášenými uživateli měsíčně, přítomností v podstatě všech středních a větších firem a dvěma a půl miliony životopisů českých uživatelů konkurenci opravdu nemá,“ domnívá se Pavljuk, jehož firma se komunikací na LinkedInu zabývá.

„Jednoduše mohu říct, že se u náborářů jedná o nástroj dominantní,“ tvrdí spoluzakladatel náborové agentury GoodCall Josef „José“ Kadlec. Podle něj už je dnes sociální síť nepostradatelná pro pracovníky na středních a vyšších pozicích, a to včetně top managementu – ať už v IT, strojírenství, nebo financích.

Známá sociální síť se však dnes plní také nižšími pozicemi a vznikají zde příležitosti i pro ně. „My tam například začínáme s náborem zdravotních sester. To by bylo před pěti lety nemyslitelné,“ dodává Kadlec.

„Samozřejmě tam ale nejsou zastoupeny všechny segmenty, takže si tam snadněji najdete práci v kanceláři než v dělnické profesi,“ poznamenává nicméně LinkedIn mentor Miloš Křepelka.

Podle vyučujícího na katedře marketingu FPH VŠE Vítězslava Klementa pak firmy v současné době nečtou jen zaslané životopisy, ale čtou i samotné lidi. A právě LinkedIn je místo, kde si zaměstnavatel může o potenciálním pracovníkovi udělat obrázek dřív, než vůbec vypíše inzerát.

„Firmy tam dnes neloví jen životopisy, ale sledují lidi v pohybu, jak přemýšlejí, jak reagují v diskusích, jak umějí formulovat názor. Pro zaměstnavatele je nynější LinkedIn kombinací databáze talentů, náborového kanálu a výlohy značky zaměstnavatele,“ říká Klement.

Podle všech dotázaných je tak odpovědí na otázku „Dá se na LinkedInu sehnat práce?“ jednoznačné ano. Aby si však budoucí zaměstnavatel zájemce všiml, musí tomu uživatel sociální sítě pomoci. Experti se shodují, že zcela nejdůležitější je správně vyplněný profil a následná aktivita.

Například podle Křepelky musí být z profilu hned patrné, co dotyčný dělá a jaké má zkušenosti, což profil učiní dobře dohledatelným. „Ideální je, když profil přímo mluví k ,vysněnému‘ potenciálnímu zaměstnavateli,“ radí Křepelka.

Z málo nebo chaoticky vyplněných profilů pak často není poznat, co vlastně dotyčný dělá. Klement dodává, že překážkou v získání práce je i profil bez příběhu, protože suchý výčet pozic dnes nikoho nezajímá.

Kadlec zdůrazňuje také význam klíčových slov, která dobře vyplněný profil obsahuje sám o sobě. Ta jsou důležitá i proto, že řada náborářů již neprochází profily ručně, ale zadává takovou práci technologickým platformám.

Chybějící klíčová slova nebo pouze obecné informace podle Křepelky způsobují, že se takové profily dají hůře najít. „Navíc teď LinkedIn přechází na vyhledávání pomocí umělé inteligence, což bude ještě více preferovat vyplněné profily, ze kterých je patrné, co jejich majitel dělá,“ dodává mentor.

Aktivita a navazování vztahů

Vyplněný profil tak šance na přijmutí nebo nabídnutí pozice zvýší, nejvíce však stránka odměňuje ty, kteří ji pravidelně a aktivně využívají.

„LinkedIn není kouzelná studna na nabídky práce. Je to tržiště vztahů a kdo na něm jen stojí v koutě, nic neprodá ani nekoupí. Největší překážka je tak pasivita lidí, kteří mají na LinkedInu profil, ale nejsou na něm příliš vidět,“ vysvětluje Klement.

Pavljuk k tomu dodává, že zájemce o zaměstnání by měl reagovat na inzeráty, přidávat si vedení a HR vysněných firem do spojení či na ně zapůsobit odbornými příspěvky.

Podle Křepelky není nutné psát příspěvky, ale je správně, když uživatel má svých deset až patnáct favorizovaných firem, u kterých by chtěl pracovat. Následně je vhodné se propojit s lidmi z nich, u kterých je předpoklad, že mají vliv na rozhodování o tom, koho pozvou na pohovor.

„Pokud u toho uživatel s těmito lidmi aktivně komunikuje pod jejich příspěvky, kde ukáže, že má co říci, má načtené informace o firmě, je téměř jisté, že mezi masou pasivních uživatelů vynikne a bude více vidět u těch správných lidí,“ doporučuje Křepelka.

Podle něj je totiž platforma extrémně založená na principu vzájemnosti. To znamená, že nestačí jen vystavit na svém osobním profilu životopis a čekat, co se stane.

Za studena

A jak to bývá, ani na LikedInu proto není špatným nápadem obdoba takzvaného cold emailingu – tedy poslání zprávy zaměstnavateli, i když například nikoho veřejně nehledá. Právě tato aktivita navíc – od příspěvků po soukromé zprávy – je podle Pavljuka typickou dělicí čárou mezi úspěchem a neúspěchem, protože ji dělá málokdo.

Podle něj pak text takové úspěšné zprávy typicky zní: „Dobrý den, pane/paní (příjmení), zvažuji v budoucnosti kariérní změnu a ocenil bych Vaši zpětnou vazbu. Dovolíte mi proto prosím, abych Vás pozval na pracovní snídani a zeptal se na Vaše zkušenosti s budováním kariéry v (oboru)?“

Ani podle Klementa nejlepší pracovní nabídky často nikde nevisí, avšak mnohdy přicházejí i z opačného směru. „Chodí do zpráv lidem, kteří jsou vidět, slyšet a dávají o sobě vědět dřív, než práci začnou hledat,“ popisuje učitel marketingu.

Nejrychlejší cesta k práci tak podle něj dnes na LinkedInu často nevede přes inzerát, ale přes viditelnost a vztahy. Být v kontaktu s lidmi z oboru, komentovat chytře a k věci, zapojovat se s nimi do debat. 

„Spousta nejlepších pracovních nabídek se ani nikam nevypisuje, prostě kolují mezi lidmi, kteří jsou vidět a působí, že s nimi bude fajn spolupracovat,“ shrnuje Klement.

Nejvýznamnější je nicméně již zmiňovaná nebojácnost. „Hlavní překážkou v tom, abyste si na LinkedInu našli výrazně lepší práci, je váš vlastní strach z odmítnutí. Pro ty, jejichž ego se nebojí, je dosažení výsledku během jednoho až tří měsíců velmi pravděpodobné,“ myslí si Pavljuk.

Podle Klementa totiž LinkedIn odměňuje odvahu a konzistenci. „Kdo čeká, až ho někdo objeví, tak většinou čeká marně,“ uzavírá.

The post Být vidět. Sehnat práci na LinkedInu jde, sama ale nepřijde, radí experti appeared first on Forbes.