Z kremrolí v garáži je silná firma. Rodina Teislerových buduje Adélku už tři generace

Příběh rodinné firmy Adélka začal v Pelhřimově před 35 lety – v garáži rodinného domu, kde Ladislav Teisler odvážně založil malou cukrářskou výrobnu. Spolu s ním se tam už od útlého věku pohybovaly i jeho tři děti – Roman, Nikol a Markéta. Často na úkor svého volného času pomáhaly tatínkovi při výrobě. 

„Na jednu stranu na nás byl táta dost přísný, na druhou velmi laskavý. Až později pochopíte, že nás chtěl připravit na to těžké v životě,“ vzpomíná syn Roman. Sourozenci proto nelitují a zpětně jsou svému tatínkovi vděční. Nebýt jeho odhodlání, vizionářství a píle, které předával i svým dětem, nebylo by pekařství Adélka tam, kde je dnes.

Zakladatel Ladislav Teisler se chtěl vždy odlišit a nabídnout zákazníkům něco nového a komplexního. Jeho prvním a hlavním výrobkem se proto staly máslové kremrole, jež tehdy nebyly běžně k dostání. V noci ručně vyráběl a zpracovával těsto tak, aby byly kremrole ráno čerstvé a připravené pro zákazníky.

„Často jsme o půlnoci slyšeli bouchání válečku, jak tam provaloval těsta, a říkali jsme si, co tam zase straší. Vůbec nám nedocházelo, že skoro nespal, byl pořád v pohybu, teprve po letech jsem si říkala, jak to mohl zvládnout?“ podotýká dcera Markéta.

Do toho vyřizoval objednávky, vedl účetnictví a rozvážel zboží. Ve svých začátcích měl však obrovské štěstí na pracovité lidi a přátele a u zrodu mu pomáhala Marie Kolářová, Věra Bartáková a Marie Augustová.

Kremrole měly mezi zákazníky nebývalý úspěch. Před garáží se tvořily dlouhé fronty a denně se jich vyrobilo až tři tisíce. „Když jsem přijela v pátek ze školy, už zdálky jsem cítila tu vůni, která se linula celou naší ulicí. Na tu chuť a vůni nikdy nezapomenu,“ přidává další vzpomínku Nikol.

Z původní garážové výroby se podnik postupně rozšiřoval. Kremrole doplnily další produkty, výroba se přesunula do větších prostor a vznikly první dvě prodejny v Pelhřimově. Rostoucí poptávka ale brzy ukázala, že pro další rozvoj bude potřeba zásadní krok.

Ten přišel v roce 1993 kdy Ladislav Teisler využil příležitosti privatizace a koupil areál bývalých Jihočeských pekáren. „Bylo to ve strašném stavu, ale táta se pustil do rekonstrukce všech výrobních středisek a hlavně vybudoval mlýn, což byl geniální tah,“ zmiňuje Roman.

Původní mlýn byl už mezitím nahrazen modernějším se švýcarskými technologiemi, a právě díky němu má Adélka kontrolu nad moukou i její kvalitou. Obilí nakupuje pouze od českých, převážně regionálních dodavatelů. Díky vlastní laboratoři může kontrolovat a vyrábět mouku, kterou využívá nejen ve vlastní výrobě, ale dodává ji také zákazníkům.

Strategie, která firmu formuje dodnes, je tak zřejmá už od jejích začátků – ochota investovat, budovat vlastní zázemí a nespoléhat se jen na krátkodobé výsledky.

Během let se Adélka rozrostla v komplexní potravinářský podnik. Vedle výroby chleba, pečiva, jemného pečiva, speciálního pečiva a cukrářských výrobků rozvíjela i výrobu lahůdek a hotových jídel. 

„Máme vlastní kuchyň, kde připravujeme jídla pro naše dva bufety v Pelhřimově, a zároveň pak některá z nich vakuově balíme a distribuujeme do našich obchodů,“ doplňuje Nikol, jež má tento provoz na starosti.

Dříve Adélka dodávala pečivo, hlavně chléb a rohlíky, i do velkých řetězců, které tvořily až 60 procent jejího obratu. To, co se zpočátku zdálo jako skvělý tah, ale později zhořklo.

„Ten byznys je tvrdý, stejně jako hráči, kteří se v něm pohybují. A my jsme byli malí na to, abychom si mohli diktovat podmínky. Nevyplatilo se nám to, tak jsme se z toho vymanili. Zbyl nám jen jeden jediný, Albert, kde máme skvělé vztahy a respektujeme se,“ přiznává Roman.

Větší smysl proto dávalo vybudovat vlastní prodejní síť. Dnes má Adélka 30 prodejen v okruhu zhruba do 70 kilometrů od Pelhřimova. Zároveň má pro své zákazníky online objednávkový systém nazvaný Adélkovna, kde si zákazníci mohou dopředu objednat zboží, zaplatit a vyzvednout v některé z prodejen.

Myslela i na své zákazníky z menších obcí, pro něž vytvořila výdejní místa s dovozem čerstvého pečiva – takzvané Pekařovny. 

Srdcem celé firmy je nyní naprosto moderní, z velké části automatizovaná pekárna, kdy největšími pilíři je vlastní výroba žitného kvasu, pšeničného omládku a výroba takzvaných aroma zápar, což jsou speciálně upravená a spařená semínka a obiloviny pro vícezrnné pečivo.

Společně s vlastním mlýnem a profesionální laboratoří dokáže Adélka stoprocentně ručit za původ základní suroviny – od zrna přes pšeničné a žitné mouky až po výsledné produkty na prodejnách. Vyrábí jich více než tisíc druhů, k tomu také několik druhů mouk. Jen pro představu – za hodinu upečou v Adélce tisíc kusů chleba a patnáct tisíc rohlíků.

Z firmy se Ladislav Teisler začal postupně stahovat od roku 2005. O dva roky později se do jejího vedení zapojil syn Roman a zhruba před deseti lety firmu definitivně předal svým dětem. Sám si mezitím splnil sen a vybudoval malý pivovar a restauraci.

„Dlouho tu měl ještě svou kancelář, ale pak už nechal Adélku na nás. Pro něj bylo důležité, aby zůstala rodině,“ vysvětluje Roman.

Pod Adélku tak dnes spadá i pelhřimovská restaurace a minipivovar Na Čtyrce, které jsou dílem Ladislava Teislera. „Pamatuji si, jak tam hloubil základy tím svým bagříkem, šťastný, že zase něco buduje. Pivovar mu dělal radost,“ zmiňuje Nikol.

S postupným předáváním firmy přešlo vedení na druhou generaci – sourozence Romana, Nikol a Markétu. Zatímco zakladatel firmu řídil jako dominantní osobnost, nová generace přinesla jiný přístup.

Firma v současnosti funguje na principu sdíleného rozhodování prostřednictvím správní rady. „Už to není o jednom člověku. Musíme se domluvit – a to je někdy náročnější, ale dlouhodobě zdravější,“ zaznívá z vedení. Změna reflektuje nejen vývoj firmy, ale také zkušenost samotných sourozenců, kteří ji chtějí posunout k mnohem větší otevřenosti.

Do Adélky je tak zapojena už i třetí generace, jež má oproti minulosti větší prostor vyjadřovat své názory a podílet se na jejím fungování. „Diskutujeme spolu a každý může říct svůj názor. Je důležité, aby si tím prošli a dělali i chyby,“ říká Roman Teisler. Cílem je zachovat kontinuitu, ale zároveň firmu přirozeně rozvíjet s ohledem na nové podmínky trhu.

Dnes Adélka zaměstnává přibližně 300 lidí, její obrat se pohybuje kolem 450 milionů korun. Navzdory růstu si ale zachovává charakter rodinné firmy a dlouhodobou vizi. Drží při sobě a chtějí, aby se ve firmě cítili dobře také samotní zaměstnanci.

Pro některé z nich chystají společnou plavbu po jezerech, kdy za kormidlo si stoupne přímo šéf firmy. „Táta vždy říkal, že každá generace, která firmu převezme, má něco přidat a předat dál,“ shodují se sourozenci, pro něž je společnost odkazem jejich otce, který před dvěma lety zemřel.

Podle nich musí firma, aby byla úspěšná, splňovat několik základních principů – zdravý selský rozum, schopnost poučit se z chyb a celkovou harmonii. Aby přinášela přesně to, co Adélku od začátku provází – dar chuti a přátelství.

The post Z kremrolí v garáži je silná firma. Rodina Teislerových buduje Adélku už tři generace appeared first on Forbes.