Mládí jsem prožil v 50. a 60. letech, a bylo asi už po době, kdy selhal bolševický pokus o nahrazení svátku Vánoc pouze vítáním Nového roku, podle vzoru v Sovětském svazu. Přestože v rodině nikdy nikdo nemluvil o víře, dárky vždy přinášel Ježíšek, poslouchaly se koledy, strojil stromek, smažil vánoční kapr, poslouchaly krásné pohádky, a peklo vánoční cukroví. Atmosféra prostě byla, tenkrát jsem to nechápal, ale cítil... duchovní.
