Pražské jaro 1968 silně připomíná některé scénky z jedné divadelní inscenace Farmy zvířat. Taky si tam zvířátka s vervou z plných plic zazpívala, než na ně opět přišly kruté časy. Zákaz zpěvu v podobě bratrské pomoci představoval tak silný prožitek, že každý tehdejší její účastník mentálně zůstal ve vývoji přesně v tom věku, kdy jej zastihla. A postihla. A všichni zapomněli, co 21. srpnu 1968 předcházelo pouhý rok. To vše lze napravit četbou Svobodného slova.
