Kdysi jsem viděl velmi dojemné filmové vyprávění o dvou špičkových hráčích amerického fotbalu, kteří v nějakém týmu hráli na stejné pozici, ale lišili se barvou pleti. Což v jisté době v Americe představovalo problém. Ale ten byl v závěru důstojným způsobem vyřešen. Mne však zaujal už prolog, kterým byl film uveden:
„Každý dobrý příběh končí smrtí. A tohle je dobrý příběh“.
Takový je, bohužel, i ten můj.
Nejdříve však musím definovat pojem „kočkyt“, který je odvozený ze slova „kočkyty“. Vznikl před řadou let v Sadské, kde v Třebízského ulici na prostranství u bývalého mlýna žila smečka polodivokých koček. Hmotně podporována pitomci, jako jsem například i já, jejich počet rostl téměř geometrickou řadou. A tak se jich kolem mne každé ráno seběhlo celé hejno a dělalo na mne své roztomilé ksichtíky.
Kočkyt obecný
Promo článek:
Promo článek
číst dál
