Bargain chip
28. 2. 2019
Poslední jednání mezi Kimem a Trumpem skončilo patem. Představa, že dojde k formálnímu ukončení Korejské války, byla založena na nepochopení základního problému, jímž jsou geopolitické a obchodní zájmy USA. Severní Korea se dlouho a marně snažila o přímé jednání s Američany. Jenže ti nepotřebují klid a mír, ale chaos a atmosféru nebezpečí, ospravedlňující jejich vojenskou přítomnost a prodej zbraní. Situace se změnila, když Kim vytáhl bargain chip, po česku žolíka, v podobě jaderných zbraní. A věci se začaly dít:
Američané projevili ochotu k bilaterárnímu jednání a Korejci obou stran si začali dávat najevo, že jejich ideologické rozpory nejsou tak hluboké, aby musely vést k devastující válce. Byla ochota přestat s provokativními vojenskými manévry.
Hra rozehraná Kimem a Trumpem se dostala do popředí zájmu. Jenže jejich karty nemají stejnou hodnotu. Kim nemůže přihodit žolíka, aby vyhrál štych bezcenných slibů.
Trump má v rozdání eso, které umožňuje přebít protivníka sankcemi, bombami a nebo obojím. Podle chutě a potřeby. Bylo použito při odstoupením od mezinárodní smlouvy s Iránem. Karta je recyklovatelná a vždy se vrací do presidentského rukávu.
Kim dobře ví, jak pomíjivá je náklonnost Západu k politikům, které buď sám dosadil a nebo přestal potřebovat. Nechce skončit jako Kaddáfí nebo Hussein.
Trump by patrně rád ukončil Korejskou válku a odešel do historie jako velký státník. Jenže takový skutek by skončil zatracením.
Jeho protivníkem totiž není Kim se svým žolíkem, ale zmíněné mocenské zájmy. Proto se pat bude opakovat.