Praha zůstala rozbombardovaná celá léta. Takhle se místa změnila

Černým písmem se do historie zapsal především 14. únor 1945. 62 amerických letounů vyslalo krátce po půl jedné odpoledne na Prahu 152 tun pum v domnění, že útočí na Drážďany.

Během několika minut bombardéry zničily historii, kterou psal i Karel IV. nebo Rudolf II. Benediktinský Emauzský klášter patřil mezi nejpostiženější objekty náletu. Jeho oprava trvala 23 let, dokončena byla v roce 1968 stavbou betonových věží.

Pumy zasáhly i budovu dnešního ministerstva zdravotnictví nebo Palackého most, dříve zvaný Kamenný. Ten byl následně o tři metry rozšířen a poprvé na něj mohla vyjet i auta.

Navigační omyl amerických letců a následné bombardování zničilo neorenesanční dům na Jiráskově náměstí. Místo zůstalo prázdné 47 let. Znovu se tu stavělo až v roce 1992, kdy byly položeny základy Tančícího domu. Stavba inspirovaná taneční dvojicí Ginger a Fred je vyhledávanou turistickou atrakcí.

Bombardování Vinohradské ulice poslalo k zemi 21 činžovních domů. Na jejich místě během několika desítek let vyrůstaly především administrativní budovy. Poslední americký nálet a jediný plánovaný zasáhl Prahu 25. března 1945. Američané chtěli zničit významná vojenská místa.

Šest týdnů poté si mohla Praha i celé Československo oddychnout, 2. světová válka skončila. "Pak už jsme zase hlídali, aby ty odcházející Němce nikdo nenapadal a ještě se nesemlela nějaká mela," vyprávěl pamětník Karel Bažant.

Tři nálety na Prahu si vyžádaly více než 1200 lidských životů. Posledních 23 obětí bylo nalezeno v roce 1971, tedy 26 let po útoku, a to ve sklepě domu na Vinohradech.