Školáci sbírají skořápky ústřic. Zachraňují tím newyorský přístav
Představte si panoráma Manhattanu, za sochou Svobody zapadá slunce a z vody se vynořuje obrovská tmavá masa, která se s pořádnou sprškou noří znovu do vln. Velryba. A za ní další… Celé hejno keporkaků. To není kýčovitá fototapeta do obýváku. To je záběr, který můžete spatřit na vlastní oči. Moře kolem New Yorku je nejčistší za stovku let. A velký […]
The post Školáci sbírají skořápky ústřic. Zachraňují tím newyorský přístav appeared first on Forbes.
Představte si panoráma Manhattanu, za sochou Svobody zapadá slunce a z vody se vynořuje obrovská tmavá masa, která se s pořádnou sprškou noří znovu do vln. Velryba. A za ní další… Celé hejno keporkaků.
To není kýčovitá fototapeta do obýváku. To je záběr, který můžete spatřit na vlastní oči. Moře kolem New Yorku je nejčistší za stovku let. A velký podíl na tom mají tamní školáci a pár milionů ústřic.
Od roku 2014 vyzvedávají dobrovolníci v 70 luxusních restauracích na Manhattanu a v Brooklynu prázdné skořápky ústřic a dodávají je na stovku státních škol. Studenti ze skořápek tvoří velké hrozny, do kterých nasazují pár larev živých ústřic. Ty potom s biology potápějí do newyorského přístavu.
Všimnout si jich mohou i turisté, kteří míří přívozem kolem sochy Svobody na Staten Island. Kolem nich proplouvají menší lodě. Školáci a biologové na nich sice mají záchranné vesty, ale kdyby si je mohli sundat, uviděli byste pod nimi trička s nápisem „Billion Oyster Project“. To je jejich názvem i cílem – nasadit do přístavu miliardu mořských mlžů.
Ústřice totiž mají jednu superschopnost. Jedna jediná z nich dokáže za den vyčistit asi 200 litrů vody. A živým ústřicím se skvěle daří na skořápkách jiných ústřic, proto jich ve vodě roste víc a víc, a dokonce teď dorůstají do rekordní délky okolo 20 centimetrů.
Ústřicové útesy slouží jako přírodní vlnolamy a fungují jako ochrana města při bouřkách a hurikánech. Navíc břehy pokryté skořápkami ústřic vytvářejí ideální prostředí pro mikroorganismy, vodní rostliny a malé rybky. Kde se objeví malé rybky, tam je místo i pro větší ryby…
A letos se do vod kolem New Yorku dokonce vrátili keporkaci, kteří tu ve větších hejnech nebyli k vidění od 17. století. Spolu s nimi si už biologové všimli častějšího výskytu mořských koníků a očekává se, že stoupne i populace delfínů a tuleňů.
Počty vodních živočichů kdysi snížili rybáři a velrybáři. Zároveň pro ně začaly být okolní vody příliš toxické. To už je ale naštěstí minulostí. Výrazně k tomu pomohly zákony ze 70. let na ochranu podmořského života a proti vypouštění odpadu do moře. Zásluhu na tom mají i další aktivisté, kteří se snaží o oživení tamních vod.
A co se týče studentů z Billion Oyster Project, ti do vody už vysadili 30 milionů skořápek a chtějí pokračovat, dokud se nedostanou ke svému cíli jedné miliardy. Podle jejich propočtů by to mělo být někdy kolem roku 2035.
Šéfem celého projektu je Pete Malinowski, který ho vymyslel v 26 letech. Dnes dvaatřicetiletý muž vyrůstal na ústřicové farmě a rodiče ho odmalička vedli k zájmu o přírodu a péči o podvodní svět.
V dospělosti se nemohl rozhodnout, jestli zasvětí život ústřicím, nebo se stane učitelem. Tak se začal věnovat obojímu najednou. To on přišel s nápadem zapojit do Billion Oyster studenty, postupně je vzdělávat a část z nich dovést až ke studiu biologie. K letošnímu roku se jich zapojilo na osm tisíc.
„Naším cílem je z poloviny obnova životního prostředí a z poloviny vzdělávání,“ říká Malinowski, který dokonce na školách založil program technického vzdělávání v akvakultuře. „Pokud se zeptáte skupiny mých studentů, kdo z nich si myslí, že by mohl změnit svět k lepšímu, zvednou ruce všichni.“
The post Školáci sbírají skořápky ústřic. Zachraňují tím newyorský přístav appeared first on Forbes.