Konečně končí fantazie jménem Velká Británie. Je to dobře
Shrnujeme pronikavou analýzu Davida Edgertona, profesora
historie na Kings College v Londýně, vydanou v listě New York Times, která vysvětluje, proč se Británie
pod tlakem brexitu rozpadne a proč to bude prospěšné. V Británii v
současnosti zuří konflikt mezi anglickými důchodci na jedné straně, a
mladými občany Anglie a všemi občany Skotska, Walesu a Severního Irska
na straně druhé; mezi moderními, mladými městy a stagnujícím, pošetilým a
zuřícím anglickým venkovem. Tento konflikt má pozoruhodnou paralelu i v
České republice: Na jedné straně máte i v ČR mladé lidi, kteří jsou v
podstatě srozuměni s dnešní moderní společností, protože v ní vyrostli a
neznají nic jiného, kdežto starší občané se nedokáží poradit s rychlým
tempem destabilizačních změn a snaží se nostalgicky se vracet do
"stabilní a útěšné" éry před třiceti lety - kterou si idealizují
vzpomínkovým optimismem. Tak jak sní angličtí důchodci o velikosti
někdejší Velké Británie (která nikdy nebyla), tak sní čeští důchodci o
nádherách husákovského socialismu a podporují Babiše. V obou případech dojde k probuzení.
Čtěte! (JČ) Velká Británie odchází dne 31. ledna 2020 z Evropské unie. Dlouhá
desetiletí pomáhala Evropská unie udržovat tříštící se Spojené
království v jednom celku. Nyní je brexit trhá na kusy. Krátkodobá
fantasmagorie tzv. "britského národa" také zřejmě končí.