Má „pravda“ jen dva konce?
Abych
to shrnula“, psala zrovna teď v Britských listech 21/2/2020 Muriel
Blaive: „Utrpení nás nezbavuje povinnosti čelit zodpovědnosti;
zároveň musí být utrpení uznáno, aby viníci nesli vinu za své
skutečné zločiny. Za normalizaci nemůže Západ, ale prezident
Gustáv Husák. Za současnou situaci nemůže Husák, ale dnešní
politici.“ (Čtvrt roku předtím táž autorka =
- s předznamenáním,
že „když si nezachováme zkušenosti, dětství trvá navždy”
- rovněž napsala závažnou stať „Sametová revoluce po třiceti
letech“, BListy, 17. 11. 2019.)Ne
že bych s autorkou mínil polemizovat. Jenže skoro vždy,
když vydáváme nějaké svědectví, dostáváme
se většinou jak do nějaké polarity, tak doprovodně do dalších
a nikoli vždy hned patrných – a mnohdy se i vzájemně křížících
– souvislostí.