KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Vyžene koronavirus americké jednotky ze světa?

Alianční manévry Defender Europe 2020 měly být největšími za poslední dekády. Nebudou. Zhatil je koronavirus, který mezitím Evropu dobyl. Mělo dorazit 20 tisíc vojáků, ale ti, kteří už přiletěli, byli posláni zpět domů, lodě s dalšími a technikou se otočily přímo na moři. K tomu Pentagon o víkendu přiznal, že 35 z těch vojáků, kteří slouží na evropských základnách, vykazuje symptomy nákazy, přičemž reálné číslo bude v „koronavirové“ Evropě podle všeho mnohem vyšší. I proto je už nejméně 2600 amerických vojáků na starém kontinentu v karanténě. A to se navíc situace neustále zhoršuje – Itálie, Německo, Španělsko…

A tak velení v Pentagonu počítá s „nejhorším scénářem“. Generál Tod Wolters před novináři připustil, že se dopady epidemie mohou rychle a prudce zhoršovat, a v tom nejhorším možném případě se americké jednotky v Evropě ocitnou v takových problémech, že bude potřeba s léčbou nakažených pomoci „zvenčí“, čili v USA. Jinými slovy, stáhnout je zpět do vlasti. Generál Wolters podle Washington Times sice ještě nekreslí čerta na zeď, ale taková noční můra prý může nastat velmi snadno. I tak, žádné rozhodnutí o stažení jednotek zatím nepadlo – prý zůstávají v Evropě nadále, jako by někdo odpovědný čekal, dokud se „nejhorší scénář“ nestane realitou, a reagovat se bude až poté.

Nelze samozřejmě zapomínat na Trumpovy proklamace o „ukončení všech nekonečných a zbytečných válek“, s nimiž ale americký prezident až dosud vždy narazil na domácí vojenskoprůmyslový komplex. Nicméně, už jen samotné úvahy o americkém vojenském odchodu z Evropy, byť formálně jen dočasném (tedy na blíže neurčenou dobu), naznačují, že „čínský virus“ dokázal řádově víc, než Trump, kdysi Varšavská smlouva a po ní Rusko (dohromady). Na druhou stranu je snaha Pentagonu čekat s rozhodnutím až na chvíli, kdy může být pozdě, a tisíce vojáků budou nakaženy, aniž by bylo možné situaci zvládnout, svým způsobem – přinejmenším z hlediska americké hegemonie ve světě – na pováženou.

Ostatně, nedostatek testů už pár dní zpomaluje dohodnutý odsun amerických jednotek z Afghánistánu, kde koronavirus napadl základny. Afghánistán přitom hlásí první oběť epidemie a s ohledem na kapacity tamního zdravotního systému lze předpokládat, že se bude situace také jen rychle zhoršovat. A pro USA především komplikovat.

A totéž platí pro například pro Irák, kde mají USA přes pět tisíc vojáků. Poslední týden se nesl ve znamení raketových útoků na americké základny, k nimž se přidal právě koronavirus. Je otázkou, co z toho má v reálu větší dopad, ale USA nebo Británie formálně upřednostňují „virový argument“: Washington i Londýn už z Iráku – prý „dočasně“ -- stahují část svých jednotek, které se podílely na výcviku iráckých ozbrojených sil. Už od chvíle, kdy USA v lednu v Bagdádu zabily generála Sulejmáního, se sice skoro žádný „společný výcvik“ s iráckou armádou nekonal, ale nešť. Západní jednotky v Iráku – mezi raketovými útoky a koronavirem – beztak vypadaly jen jako zosobnění politické marnosti.

Epidemie koronaviru v každém případě kráčí Evropou, Irákem a dalšími regiony, a nelze předpokládat, že by americké vojáky ušetřila. A zatímco USA začaly v Iráku své odcházení, v Evropě o tom uvažují a třeba v Africe uatím "jen" ruší společné manévry s tamními státy, do Evropy nebo i do iráckého Bagdádu míří čínská, ruská nebo i kubánská zdravotnická pomoc a lékařské týmy…

Jako by jedním ze symptomů koronaviru bylo i přeformátování světa, jak jsme ho doposud znali.

Tereza Spencerová