Jsou velkochovy spoluzodpovědné za pandemie?

Postkapitalistická společnost je podle mne společnost agrikulturní.

Když Goldman Sachs po krizi v roce 2008 vstoupil jako silný hráč na čínské hřiště, vybral si drůbežářské farmy. Čína tak posílila svojí pozici hlavního vývozce drůbeže na světě. Ve světě korporátního fašismu jsou hranice jen tehdy, když se to korporacím hodí. Samozřejmě pohyb peněz, který bychom měli sledovat, hranice nezná. Zatímco špiníme Čínu, křičíme přes jejich roušky, pod nimiž si strkáme do pusy čínsko-americká korporátní kuřata.

Ne každý vidí přímou souvislost mezi továrním zemědělstvím a novými a nebezpečnými formami chřipky. Michael Worobey, evoluční biolog na arizonské univerzitě, je přesvědčen o přímém vlivu továrního modelu chovu drůbeže na zvyšování virulence virů oproti původním přírodním chovům. Jeho skupina shromažďuje sekvence chřipkových virů od řady zvířecích hostitelů, včetně lidí, a zaznamenává je do rodokmenu. Snaží se tak pochopit, jak se chřipka v průběhu času vyvinula.

Chřipka neustále mutuje – to je důvod, proč se sezónní vakcína proti chřipce musí každý rok aktualizovat – ale mutuje různou rychlostí u různých hostitelů, což znamená, že jeho rodokmen chřipky poskytuje informace jak o předchůdcích, tak o mezihostitelích každého kmene i o přibližné době minulých přenosů. Před několika lety Worobey přišel s teorií, že ptáci nemusí být vždy hlavním zprostředkovatelem virů lidské chřipky. Podle jeho mínění ptáci převzali jako hlavní zprostředkující hostitelé chřipky pro člověka po koních, když koně nahradil automobil. Uvádí také, že se chřipka stala chorobou lidí poté, co byly před 4000 lety v Číně domestikovány kachny.

Dalším přechodným hostitelem může být prase, další zvířecí druh, se kterým lidé žijí po tisíciletí. K. Rossow věří, že ve stádech prasat dochází také ke zvýšení virulence. Reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRS), onemocnění prasat, které bylo poprvé popsáno v USA koncem 80. let, se od té doby rozšířilo do stád po celém světě a kmeny zjištěné v poslední době v Číně jsou virulentnější než rané americké. Studie ‚A 2015 study‚, kterou provedla Martha Nelsonová a její kolegové z amerického Národního institutu zdraví, mapovala genetické sekvence virů prasečí chřipky a zjistila, že Evropa a Spojené státy, tedy největší světoví vývozci prasat, jsou také největšími vývozci prasečí chřipky. Přitom z map rozšíření je zřejmé, že prasečí chřipka je na celém světě kromě USA. Není vyloučeno, že jde o utajované, nebo jenom nepublikované zprávy.

Profesor neurologie Richard Knight, vedoucí skupiny pro kontrolu Creutzfeld-Jacobovy nemoci v Edinburgu v připravovaném dokumentu: „Velký britský hovězí skandál“ přiznává obavy z nové epidemie nemoci šílených krav. V 80. letech byly utraceny a spáleny tisíce krav zasažených touto nemocí. Choroba šílených krav se rozšířila v britských stádech v polovině 80. let poté, co stáda byla krmena špatně zpracovanými zvířecími zbytky ovcí, infikovaných klusavkou. (více ZDE) V té době britský ministr zemědělství demonstrativně jedl se svojí dcerou hamburgry z britského hovězího, aby přesvědčil občany o jeho zdravotní bezpečnosti. Nicméně R. Knight dodává: „…a jedna z nejistých věcí je, kolik lidí ve Velké Británii je nakaženo. Musím říci, že si prostě nejsme jisti, ale předpověď naznačuje, že budou další případy.“

Komentáře veganů na sociálních sítích, že kdybychom jedli méně masa, nebyl by Covid-19, byly blokovány jako „částečně nepravdivá tvrzení“. Nehledě na nepřípustnost jakékoliv cenzury je třeba vidět, že tato tvrzení jsou částečně pravdivá. Tato tvrzení mohou být zjednodušující, ale důkazy pro vliv konzumace masa na rozšíření Covid-19 jsou čím dále závažnější. Jak tvrdí Fearnley a Lynteris:“ „K tomu, abychom zabránili nebo alespoň zpomalili vznik nových zoonóz, musíme regulovat trhy, které produkují naši potravu celosvětově.

Současná epidemie nám dává příležitost zpochybnit naše minulá rozhodnutí týkající se životního stylu. Kuřata nejsou levná, pokud stojí miliony životů. Musíme hlasovat pro politiky, kteří chtějí zemědělství postavit na vyšší úroveň ekologické, sociální a epidemiologické udržitelnosti.““

Jako agronom bych si skutečně přál, aby tato aféra s Covid-19 změnila naše představy o zemědělské produkci, využívání půdy a ochraně přírody. Postkapitalistická společnost je totiž podle mne společnost agrikulturní.

Zdroj: The Guardian

Související:
Komu dlužíme 63 bilionů?
Globální vesnice? Proč ne. Globální megacity? V žádném případě

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!