Facebook věděl o svém negativním vlivu na společnost, před problémem ale zavíral oči
Zástupci vedení Facebooku si byli vědomi efektu, jaký měl jejich algoritmus vliv na rozdělování společnosti a podpory polarizujících tendencí. Ukazuje to interní dokument z roku 2016, který se podařilo získat americkému listu The Wall Street Journal.
Vedení společnosti si na konci roku 2016 od výzkumného oddělení vyžádalo analýzu, jaký vliv měla sociální síť na rozdělování společnosti a na dvě největší politické události roku – brexit a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. S informacemi se seznámil i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.
Analýza ukázala, že algoritmus, na základě kterého byl dle preferencí uživatelům doporučovaný obsah, přispíval k polarizaci společnosti. Facebookovým uživatelům byly doporučovány skupiny, které se shodovaly s jejich názory. Právě tyto platformy byly ideální pro šíření manipulujícího obsahu.
Ze zprávy výzkumného oddělení společnosti také vyplývá, že 64 procent lidí, kteří se během roku 2016 přidali do extrémistických facebookových skupin, se do nich dostali právě na základě doporučujícího algoritmu. Sami výzkumníci uvádí: „Nás doporučující systém pomohl rozšířit tento problém.“
Jako ideální se pro šíření závadného obsahu ukázaly skupiny například v Německu, kde téměř jedna třetina ze všech velkých politických skupin byla protkána rasistickými, dezinformačními nebo jinak pochybnými příspěvky. Nadto se zdálo, že tyto skupiny jsou „moderovány“ hyperaktivními „uživateli,“ kteří fungovali někdy i 20 hodin denně – tyto profily zřejmě byly ovládány na směny, nebo roboty.
Měl by Facebook více regulovat svůj obsah?
Navzdory potvrzeným teoriím o roli Facebooku na veřejnost jeho nejvyšší představitelé odmítli problém významným způsobem řešit. Nápadů, které vývojáři předestřeli jako možná řešení, byla celá řada. Vývojáři například navrhovali, aby příspěvky, které byly nepoměrně oblíbené mezi hyperaktivními účty, nebyly tak vyzdvihované v doporučujících nástrojích. Mark Zuckerberg a Joe Kaplan, dřívější šéf kanceláře amerického prezident G. W. Bushe, ovšem nechtěli problém řešit. Nápravu systému se tak buď vůbec neuskutečnila, nebo byla oslabená.
Diskuze o vlivu Facebooku se vážou právě k brexitu a americkým prezidentským volbám. Později se ukázalo, že obě události byly ovlivněné kvůli obrovskému množství osobních dat, které o uživatelích Facebook sbíral a následně prodával marketingovým společnostem k použití. Právě na základě toho britská společnost Cambridge Analytica cílila politickou reklamu dle detailních preferencích uživatelů.
Pro část veřejnosti je velkým problémem, že není zcela jasné, jak algoritmus Facebooku pracuje. Proto se čím dál častěji objevují hlasy volající po jeho regulaci, neb je potenciálně nebezpečným vlivovým nástrojem. Sociální síti nedůvěřuje i velká část americké společnosti, zhruba 60 procent Američanů se domnívá, že Facebook skutečně rozděluje společnost a tím se tak odklání od své původní motivace „propojování lidí.“
Největší sociální síť na světě v poslední době vyvíjí snahu o snížení množství problémového obsahu na jeho stránkách. Ve spolupráci s agenturou AFP eviduje dezinformační obsah, který se po označení následně nezobrazuje uživatelům. Tato aktivita se rozšířila do České republiky, kdy začala na ověřování obsahu pracovat novinářka Laďka Morkowitz Bauerová. V posledních dnech společnost oznámila, že na kontrolování obsahu české mutace bude pracovat i nezisková organizace Demagog.cz, ta doposud ověřovala pravdivost výroků politiků.
Zdroj: wsj.com, czechcrunch.cz, businessinsider.com, fastcompany.com