Pomoc, která se nevyplácí. Za dodávku paliva do Venezuely se kapitáni ocitli na sankční listině USA
Spolupracovat se zbídačenou a ekonomicky zcela vyčerpanou Venezuelou, kde vládnoucí prezident Nicolás Maduro, který pro vlády mnoha zemí včetně té americké představuje jeden velký trn v oku, je velice riskantní podnik. Na vlastní kůži se o tom přesvědčilo hned pět íránských kapitánů, kteří do této jihoamerické země v uplynulých týdnech dopravili pomocí svých tankerů na 1,5 milionu barelů pohonných hmot. V očích chudých Venezuelanů se stali hrdiny okamžiku, pohledem vlády Spojených států amerických se však jedná o velmi problematické osoby, které si vzhledem ke svým činům zaslouží být potrestány.
Je všeobecně známo, že se Venezuela těší největším zásobám ropy na světě. Ani tato skutečnost nicméně nestačí k tomu, aby byla z pohledu pohonných hmot zcela soběstačná.
Ostatně, není se čemu divit. Tato jednatřicetimilionová země aktuálně prochází jednou z největších ekonomických krizí ve své historii, která je navíc ještě umocněna přísnými hospodářskými sankcemi ze strany Washingtonu. V důsledku toho se naprostá většina tamních rafinérií postupem času ocitla v natolik špatném technickém stavu, že není schopna dalšího provozu, a zmíněné zásoby černého zlata tak zůstávají nevyužity.
Čtěte také
Venezuela odrazila „imperialistický“ pokus o námořní invazi. Cílem prý bylo svržení MaduraBenzín ani nafta nejsou ve Venezuele k sehnání, a když už, tak jen za pořádný balík peněz. Ve frontách před čerpacími stanicemi lidé mnohdy čekají klidně i celý den v naději, že se na ně nakonec přeci jen dostane.
Malou kapku naděje jim v tomto ohledu koncem května dodalo pět íránských tankerů, které sem navzdory nejasnému postoji amerického námořnictva, jež hlídkovalo ve vodách Karibského moře, dodaly půl druhého milionu barelů paliva. Jenže právě za to teď jejich posádkám, respektive přímo samotným kapitánům hrozí ze strany USA velmi tvrdý postih.
„Výsledkem … sankcí je, že veškerý majetek (dotčené pětice) kapitánů bude zablokován,“ cituje agentura Reuters amerického ministra zahraničí Mika Pompea. „Tímto krokem jejich kariéry a další vyhlídky značně utrpí. Námořníci, kteří zvažují spolupráci s Íránem a Venezuelou by měli pochopit, že pomáhat těmto represivním režimům za to riziko jednoduše nestojí,“ dodává šestapadesátiletý republikán.
Pompeovo prohlášení přichází jen krátce poté, co se v zahraničních médiích objevila zpráva, podle níž Maduro připustil možnost, že by se osobně sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude-li to nezbytně nutné. Reagoval tak na Trumpův twitterový příspěvek, v němž šéf Bílého domu možnost takového setkání a priori nevyloučil, ačkoliv na závěr dodal, že schůzka by byla realizovatelná pouze tehdy, pokud by se na ní projednávala možnost Madurova vzdání se moci a ústupu do ústraní.
Jediným legitimním vůdce země tak podle něj i nadále zůstává opoziční předák Juan Guaidó, kterého coby hlavu státu vedle USA uznává i dalších bezmála 60 zemí světa včetně České republiky.