Forbes History: Visel na římse hořícího hotelu, přesto vyhrál. Život a doba Sumnera Redstonea

Jednou prohlásil, že hodlá žít věčně, ale možná by nakonec z dodržení slibu sám nikterak nadšený nebyl. I kdyby Sumnera Redstonea, který v úterý zemřel ve věku 97 let, neopouštěly fyzické a duševní síly, působil by čím dál víc jako relikvie z již neexistujícího světa; svět, který nadešel, už zjevně nebyl jeho.

Životní příběh amerického mediálního magnáta, pod jehož impérium spadal mimo jiné Paramount Pictures nebo MTV, se hodí svázat do kůže a uložit do mahagonové knihovny muzea zašlých časů. Neslušel by mu paperback nabízený v regále supermarketů hned vedle zdravé výživy.

Ostatně, jakápak zdravá výživa: muži, jehož majetek činil podle Forbesu v roce 2015 pět miliard dolarů, bylo hodně přes devadesát, a přesto údajně každý den vyžadoval steak a sex.

Se Sumnerem Redstonem jako by odcházela éra dravých selfmademanů, kteří si pozici dobývali bojem, lokty a zhusta nekorektním jednáním na hraně bezohlednosti. Ani v jeho časech nebudilo mnohé počínání byznysmena sympatie, ovšem i z dnešního pohledu se jeví úctyhodně neutuchají píle, energie a houževnatost.

Spatřil-li Redstone příležitost, nepustil se jí. Platí to i pro případ, kdy šlo o holé přežití: bylo mu pětapadesát, když jej ohromný a ničivý požár uvěznil v hotelovém pokoji v Bostonu. „Doslova mě obalily plameny,“ vylíčil a pak popsal, jak se rukama zavěsil na okenní římsu a přes nesnesitelně bolestivý žár na ní vydržel, dokud nepřišla záchrana.

Utrpěl popáleniny třetího stupně na polovině těla a lékaři mu nedávali velké šance na život, jenže Redstone se života držel stejně urputně jako rozpálené římsy. Že měl přijít o život? Zapomeňte. Že měl přijít o ruku? Nestalo se. Že nikdy neměl chodit? Po světě kráčel sebejistě a ještě dlouho dál.

„Vím jistě, že mé zotavení mělo mnoho do činění s mou vůlí vždy a ve všem zvítězit,“ pronesl ten, který vyšel z plamenů. „Navíc se z toho ohně zrodily ty nejvzrušivější věci, které jsem kdy udělal.“

Odsouzenec k smrti samotnou smrt oblafl. I proto se leckomu jevil téměř děsivější než ona. „Být Redstoneovým konkurentem je v mnohém horší než se prát se smrtí,“ prohlásil Barry Reardon z filmového studia Warner Brothers. Myslel to tak, že zatímco smrt na člověka leckdy vycení zuby, ale pak ho ještě nechá být, Redstone „se nikdy nevzdá, dokud nedosáhne svého“.

Za takovými buldočími vlastnostmi patrně stálo nelehké dětství. Mladík, který vlastními schopnostmi pohádkově zbohatl, pocházel z rodiny, jež měla hluboko do kapsy. „Neměli jsme skoro nic a tu hrstku úspor investovali rodiče do mého vzdělání. I deset centů za tramvaj do školy pro nás byly velké peníze a já nemohl tváří v tvář téhle oběti zklamat,“ vzpomínal Redstone.

Díky enormnímu úsilí byl klučina premiantem třídy, zato ještě nebyl Redstonem: v květnu 1923 se narodil v Bostonu jako Rothstein a židovská rodina přizpůsobila své příjmení angloamerickému prostředí, až když mu bylo sedmnáct. V tu dobu měl jeho otec několik autokin a ta se stala výchozí platformou pro Sumnerovu strhující jízdu.

Tahle jízda se dá ve velké zkratce shrnout tak, že z nenápadného řetězce autokin vzniklo impérium, které v průběhu času zahrnovalo televizní síť CBS, filmová studia Paramount, vydavatelství Simon & Schuster, maloobchodní gigant Blockbuster a řadu televizních kabelových kanálů včetně MTV, Comedy Central a Nickelodeon. Nahromaděné podniky měly na svém vrcholu hodnotu přesahující 80 miliard dolarů.

Jak to Redstone dokázal? Byl mistrem ve slučování podniků, řídil se neomylným instinktem jestřába, který krouží nad krajinou, a když spatří kořist, prudce a nevybíravě zaútočí. „Raději bych řešil vyjednávání ohledně přebírání firem diskusí,“ nechal se jednou slyšet. „Ale když se tento způsob nezdaří – a to se stává dost často – jsou žaloby a soudní spory velmi vhodným nástrojem.“

Podle listu New York Times byl zprvu Sumner Murray Rothstein způsobným židovským chlapcem studujícím talmud a později Harvard, odkud byl za druhé světové války povolán do armádního týmu luštícího šifry nepřátelských Japonců. Po válce Harvard dostudoval, stal se právníkem a toto povolání probudilo jeho povahu. „Byl jsem tvrdý a nikdy nenechal na stole ani cent,“ ohlížel se později.

Redstone mimochodem úspěšně žaloval filmová studia a donutil je „ve jménu cti svého otce“ poskytovat snímky i pro autokina, což se „továrnám na sny“ zdálo nedůstojné. Ze snu je probudil mladý muž původem z Bostonu, o kterém by šlo klidně natočit velkofilm.

Scénář takového snímku by musel v hrdinových osudech notně škrtat a i tak by měl problém, aby na omezeném časovém prostoru zachytil to nejpodstatnější. Vynechat by samozřejmě nešlo únik z inferna hořícího hotelu a po něm – když bylo Redstoneovi čtyřiašedesát, což je pro jiné práh důchodového věku – získání kontroly nad provozovatelem kabelové televize Viacom.

Pozdější převzetí Paramountu přišlo po vyčerpávající a vlekoucí se bitvě s mnohem mladšími soupeři. Jako by Redstonea takové souboje nabíjely a posilovaly jeho myšlenky na nesmrtelnost. Když v třiasedmdesáti vyhodil nejvyššího manažera Viacomu a otěže převzal sám, umlčel kritiky odkazem na tehdejšího prezidentského kandidáta, byl jeho vrstevník: „Může-li Bob Dole řídit Ameriku, já dokážu řídit Viacom.“

O dalších deset let později se neúnavný muž vynořil ze svého luxusu v Beverly Hills, aby přerušil vazby s největší hereckou star Paramountu, Tomem Cruisem. Na Cruisovi byl přitom postaven Top Gun, kultovní film z dílny Paramountu (dalšími trháky Redstoneových společností byly kupříkladu Titanic, Zachraňte vojína Ryana, Forrest Gump či televizní seriál Teorie velkého třesku), jenže herec se znelíbil a nastal velký třesk v praxi.

Redstonea podráždila Cruisova propagace scientologické církve a zřejmě ještě více skutečnost, že astronomické smlouvy poskytovaly herci ohromný finanční krajíc ze zisků, které mohly být jinak jeho. A bylo jasno. Cruisovo další sepětí s Paramountem? Mission: Impossible.

Drama ovšem neprožíval Redstone pouze v byznysu, ale i ve vlastní rodině. Byl dvakrát ženatý a dvakrát rozvedený – s první manželkou, s níž byl 52 let, měl dvě děti a s oběma vedl nesmlouvavé, až nenávistné spory. Syn Brent ho dokonce zažaloval a nakonec byl soud zažehnán pomocí několika stovek milionů dolarů.

Další ohromné sumy v řádech desítek až stovek milionů ho stály v posledních letech života milostné pletky s mnohem mladšími přítelkyněmi; pokud můžeme brát sexuální apetit za důkaz, že fyzicky byl Sumner Redstone stále relativně fit, podle svědectví okolí ho opouštěly duševní síly.

Kurážného inovátora dostihla i doba nesoucí nové mediální trendy: Redstone už nedokázal reagovat na fakt, že mladá generace se stále víc obracela ke streamování a klasická televize kvůli tomu ztrácela na vlivu a významu.

Bezezbytku ale platí slova pronesená dcerou Shari. I ta měla s otcem svého času zdánlivě nepřekonatelné rozpory, přesto došlo ke smíření. Shari po něm převzala vládu nad společnostmi a po jeho skonu řekla zámořským novinářům: „Táta vedl mimořádný život, v němž formoval zábavu do podoby, jak ji známe dnes, a rovněž vytvořil neuvěřitelný rodinný odkaz.“

Hezké věty? Jistě. Když ale nyní zasvítilo nad Redstoneovým příběhem „The End“, chtělo by to patrně ještě stručnější, údernější a tím pádem lehce zapamatovatelnou pointu. Vypůjčíme si ji od Philippa Daumana, někdejšího prezidenta Viacomu. V roce 2012, když se slavilo sté výročí studia Paramount, pronesl Dauman na adresu Redstonea přípitek tohoto znění: „Zde je ten, který vyhrál.“

The post Forbes History: Visel na římse hořícího hotelu, přesto vyhrál. Život a doba Sumnera Redstonea appeared first on Forbes.