Mezi českými bezdomovci rychle přibývají manažeři nebo sportovci
Markéta žije na ulici teprve pár týdnů. Než na ní skončila, měla atraktivní práci a vysoké postavení.
"Teď na ulici jsem dva měsíce, dělala jsem u filmu, u produkce. Přestala jsem platit nájem a začala pít alkohol. Já vám něco řeknu, kdo je na ulici, já bych to nepřála ani tomu největšímu nepříteli," prozradila žena TV Nova.
Podle terénních pracovníků jsou případy, kdy se do problémů dostávají i lidé, u nichž by to nikdo nečekal, stále častější.
"Těch lidí skutečně přibývá, bydlí ve stanech, rok od roku jich přibývá. Byl u nás třeba ředitel banky nebo hokejista, který hrál za Duklu, objevují se tihle, veterinář, podnikatel, manažer, já se tomu nedivím, v tom tlaku, ta nejistota, ta doba, že si nikdo není moc jistý," uvedl Petr Macl z Charity Matky Terezy.
A na ulici končí i stále více starších lidí. Není o ně mezi zaměstnavateli zájem.
"Je mi 56, jsem z Ústí nad Labem, dělal jsem sekuriťáka, makal jsem čtyřiadvacítky, využíval mě. A když to končilo, dluží mi 36 tisíc, sebral mi karavan a v tomhle věku se z toho člověk těžko dostává. Chodím uklízet ulice, 90 korun na hodinu tři hodiny denně. Nic moc, lepší než nic," vypráví bezdomovec Mirek.
"Tím životem na ulici se zhoršil jak jejich zdravotní stav, tak i možnost poptávat pracovní příležitosti," konstatoval vedoucí terénního programu Naděje Aleš Strnad.
Jenže čím déle takový člověk žije na ulici, tím je těžší návrat do běžného života. Často jsou použité krabice a kartony, na kterých přespávají, jejich jediným majetkem. V Česku takto žije 24 tisíc lidí.