Světoví farmaceutičtí giganti jsou nespokojeni vznikem ruské vakcíny na Covid-19
Zpráva o tom, že Rusko jako první vytvořilo vakcínu na koronavirus, potěšila ty, kteří mají
strach, že se jím nakazí, ale pro světové farmaceutické společností to byla zpráva nepříjemná,
píše rakouský portál Contra Magazin. Okamžitě ji začaly kritizovat, protože se obávají
obrovských finančních ztrát, vysvětluje se v redakčním článku.
Asociace organizací pro klinické výzkumy, jejímiž členy jsou takové velké společnosti jako
Bayer, AstraZeneca, Novartis a další, prohlásila, že vakcína je nedostatečně otestovaná. V dopisu
ministrovi zdravotnictví Ruska Michailu Muraško pak poukazují na to, že testování se zúčastnilo
méně než 100 osob. Začíná však již třetí etapa zkoušek ruské vakcíny, jíž se zúčastní tisíce
dobrovolníků, poznamenává list.
Nesmíme zapomínat, že západní vůdci sami požadovali, aby doba na kontrolu preparátu pro
prevenci Covidu-19 byla podstatně zkrácena a aby se co nejdříve objevil na trhu. V Národním
výzkumném centru epidemiologie a mikrobiologie N. F. Gamaleje, kde byla vakcína vyvíjena,
bylo řečeno, že kritika západních koncernů není opodstatněná.
"Vakcína prošla důležitou preklinickou etapu zkoušek na zvířatech a ukázala schopnost rozvíjet
buněčnou imunitu a humorální specifickou imunitu", podpořila kolegy vedoucí Centra
klinického zkoumání léčivých prostředků Sečenovské univerzity Jelena Smoljarčuková.
"Uvažte, když pomocí ruské vakcíny konkrétní lidé, konkrétní firmy přijdou o mnoho miliard
dolarů, no, jakou reakci byste chtěli vidět? Mně se zdá, že to je úplně normální reakce",
zdůraznil ředitel Národního výzkumného centra epidemiologie a mikrobiologie Gamaleje
Alexandr Gincburg.
Jak informoval list EADaily, dnes prezident Moldávie Igor Dodon prohlásil, že je připraven
otestovat ruskou vakcínu na Covid-19 na sobě dříve, než ji nabídnou občanům republiky.
Upřesnil, že testování vakcíny na zahraničních občanech bude možné v nejbližších několika
týdnech. Podle vyjádření prezidenta je dokonce připraven riskovat zdraví, aby se preparát na
koronavirus co nejrychleji dostal do Moldávie.
strach, že se jím nakazí, ale pro světové farmaceutické společností to byla zpráva nepříjemná,
píše rakouský portál Contra Magazin. Okamžitě ji začaly kritizovat, protože se obávají
obrovských finančních ztrát, vysvětluje se v redakčním článku.
Asociace organizací pro klinické výzkumy, jejímiž členy jsou takové velké společnosti jako
Bayer, AstraZeneca, Novartis a další, prohlásila, že vakcína je nedostatečně otestovaná. V dopisu
ministrovi zdravotnictví Ruska Michailu Muraško pak poukazují na to, že testování se zúčastnilo
méně než 100 osob. Začíná však již třetí etapa zkoušek ruské vakcíny, jíž se zúčastní tisíce
dobrovolníků, poznamenává list.
Nesmíme zapomínat, že západní vůdci sami požadovali, aby doba na kontrolu preparátu pro
prevenci Covidu-19 byla podstatně zkrácena a aby se co nejdříve objevil na trhu. V Národním
výzkumném centru epidemiologie a mikrobiologie N. F. Gamaleje, kde byla vakcína vyvíjena,
bylo řečeno, že kritika západních koncernů není opodstatněná.
"Vakcína prošla důležitou preklinickou etapu zkoušek na zvířatech a ukázala schopnost rozvíjet
buněčnou imunitu a humorální specifickou imunitu", podpořila kolegy vedoucí Centra
klinického zkoumání léčivých prostředků Sečenovské univerzity Jelena Smoljarčuková.
"Uvažte, když pomocí ruské vakcíny konkrétní lidé, konkrétní firmy přijdou o mnoho miliard
dolarů, no, jakou reakci byste chtěli vidět? Mně se zdá, že to je úplně normální reakce",
zdůraznil ředitel Národního výzkumného centra epidemiologie a mikrobiologie Gamaleje
Alexandr Gincburg.
Jak informoval list EADaily, dnes prezident Moldávie Igor Dodon prohlásil, že je připraven
otestovat ruskou vakcínu na Covid-19 na sobě dříve, než ji nabídnou občanům republiky.
Upřesnil, že testování vakcíny na zahraničních občanech bude možné v nejbližších několika
týdnech. Podle vyjádření prezidenta je dokonce připraven riskovat zdraví, aby se preparát na
koronavirus co nejrychleji dostal do Moldávie.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová