Vývoj agresivity Ázerbájdžánu podél linie kontaktu mezi Artsakhem (Náhorním Karabachem) a Ázerbájdžánem
Od 2. října pokračuje velká agresivita Ázerbájdžánu proti Artsakh. Brzy ráno obnovily ázerbájdžánské ozbrojené síly rozsáhlé vzdušné, raketové a pozemní útoky podél celé linie kontaktu mezi Artsachem (Náhorním Karabachem) a Ázerbájdžánem. Ázerbájdžánská armáda nadále používá širokou škálu těžkých zbraní, jako jsou tanky, obrněná bojová vozidla, raketové systémy s více odpalovacími zařízeními a letectví, včetně bezpilotních prostředků. Bylo registrováno použití kazetové munice ázerbájdžánskými ozbrojenými silami, což je podle mezinárodního práva zakázáno.
2. října Ázerbajdžán ostřeloval Stepanakert, hlavní město Artsakhu. Civilisté byli zraněni, včetně pracovníků záchranné služby Artsakh. Civilní osady a infrastruktury ve Stepanakertu byly vážně poškozeny. Tentýž den byla oblast Hadrut v Artsachu napadena raketovým systémem „Smerch“ s více odpalovacími zařízeními, což mělo za následek zranění civilistů.
Ke 2. říjnu dosáhl celkový počet obětí mezi vojáky Artsakhské obranné armády 163 se stovkami zraněných. Mezi civilisty je také 11 obětí a desítky zraněných.
Armáda obrany Artsakhu úspěšně odrazuje útoky ázerbájdžánských ozbrojených sil podél celé linie kontaktu, které způsobují těžké ztráty. Ke 2. říjnu bylo zabito asi 1750 vojáků ozbrojených sil Ázerbájdžánu, 2700 zraněných, 205 tanků a dalších obrněných vozidel, 107 bezpilotních prostředků, 10 bojových vrtulníků, 3 systémy těžkých plamenometů „TOS“, 2 „Smerch“ a 1 „Uragan „Bylo zničeno několik raketových systémů a 6 letadel.
1. října guvernér íránské provincie Khodafarin oznámil, že 6leté dítě bylo zraněno, když oheň raketového systému s několika odpaly zasáhl obytnou budovu ve vesnici Parvizkhanlu. Poloha vesnice ukazuje, že raketa musela být vystřelena z ázerbájdžánských pozic. Parvizkhanlu se nachází na hranici Artsakh-Írán na jihozápad od kontaktní linie mezi Artsakh a Ázerbajdžánem, v zadní části pozic Artsakh Defense Army, 10 až 12 km od polohy ázerbájdžánských ozbrojených sil a ázerbájdžánské hranice.
1. října Ázerbájdžán zahájil dělostřelecké a bojové útoky UAV ve směru na vesnici Šatvan a osadu Mets Masrik v oblasti Gegharkunik v Arménské republice, v důsledku čehož byl jeden civilista zabit a dva zraněni. Protivzdušná obrana Arménie sestřelila 3 bojové a 4 sledovací bezpilotní prostředky v arménských oblastech Gegharkunik a Kotayk. Kotayk se nachází zhruba 20 kilometrů od arménského hlavního města Jerevanu. Ázerbajdžán rovněž zahájil dělostřelecké útoky na silnici Vardenis-Sotk.
Ve svém prohlášení MZV Arménie tyto akce Ázerbajdžánu ostře odsoudilo a považovalo je za krok zaměřený na další prohloubení konfliktu. „Tento pokus o oslabení regionální bezpečnosti, který Turecko vyvolalo a přímo podporuje, považujeme za reakci na úsilí a výzvy mezinárodního společenství, zejména spolupředsednictví Minské skupiny OBSE k nastolení míru. Zejména hodiny po prohlášení vedoucích spolupředsedů zemí Minské skupiny OBSE o okamžitém ukončení nepřátelských akcí Ázerbajdžán zvolil další eskalaci “.
Dne 2. října uvedla obranná armáda Artsakh, že v kapse zabitého vojáka ázerbájdžánských ozbrojených sil byl nalezen rádiový systém „Tadiran“ vyrobený v Izraeli. Dekódování odhalilo, že velení ázerbájdžánských vojáků podél linie kontaktu bylo vykonáváno hlavně v arabštině.
Reakce mezinárodního společenství
1. října mluvčí amerického ministerstva obrany potvrdil, že žoldáci ze Sýrie byli Tureckem převezeni do Ázerbájdžánu.
Prezident Francie 1. října obvinil Turecko ze zasílání „džihádistů“ do Ázerbájdžánu. "Máme dnes přesné informace, že syrští bojovníci z džihádistických skupin opustili bojiště a přepravili se přes Gaziantep [jižní Turecko], aby se připojili k operaci v Karabachu". "Byla překročena červená čára, což je nepřijatelné," řekl Macron. "Žádám všechny partnery NATO, aby se postavili chování člena NATO."
Evropská rada 1. října vyzvala k okamžitému ukončení nepřátelství a vyzvala strany, aby se znovu zavázaly k trvalému příměří a mírovému urovnání konfliktu. "Ztráty na životech a mýtné na civilním obyvatelstvu jsou nepřijatelné." Nemůže existovat žádné vojenské řešení konfliktu ani vnější zásahy. Ázerbajdžán a Arménie by se měli zapojit do věcných jednání bez jakýchkoli předběžných podmínek “. Evropská rada vyjádřila podporu spolupředsedům Minské skupiny OBSE a požádala vysokou představitelku, aby posoudila další podporu EU procesu urovnání.