Střelba v Líském: Zřejmě za to mohla porucha či zoufalství, říká psycholog
![Střelba v Líském: Zřejmě za to mohla porucha či zoufalství, říká psycholog](https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/600x338/Nov2020/2451130.jpg?d41d)
V Líském na Kladensku čekala policisty v sobotu smutná podívaná. V rodinném domě nalezli tři mrtvá těla. Pravděpodobným pachatelem je muž, který měl při střelbě připravit o život svou manželku, její matku a posléze i sebe. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jaký byl motiv jeho činu.
"Není možné jednoznačně říct, zda se jednalo o zkratovité jednání, anebo promyšlené," sdělil redakci TN.cz psycholog Tomáš Morávek. Podle něj však zřejmě nešlo o čin plánovaný dopředu, jeho charakter odpovídá spíš zkratu anebo duševní poruše.
Za činem může stát například schizofrenie, kdy člověk trpí bludy, které ho mohou dovést až k vraždě a sebevraždě. "To, že někoho nechá naživu, nevylučuje bludy," okomentoval Morávek skutečnost, že třítýdenní miminko střelbu jako jediné v domě přežilo.
"Jestli šlo o připravený plán pachatele, nebo o horkou agresi v rámci vyhroceného konfliktu, musí objasnit teprve vyšetřování. Fakt, že miminko přežilo, může být jak výsledkem souhry okolností v průběhu tragédie, tak může odkazovat na určité bariéry v mysli pachatele," vysvětluje policejní psycholožka Ludmila Čírtková.
Ani Morávek nevylučuje, že kojenec mohl přežít pouze náhodou, ale také existuje varianta, že měl pachatel zkrátka v případě dítěte zábrany. Kromě duševní poruchy jsou ve hře i dlouhodobé problémy, které se neřešily a potlačovaly, a vyústily v takto dramatickou událost.
"Mohl pociťovat bezvýchodnou situaci. Pachatel nechtěl uniknout," tvrdí Morávek. Fakt, že se zabil, naznačuje, že jednal ze zoufalství. Kdyby byl jeho čin motivován nenávistí nebo touhou po pomstě, pravděpodobně by nesáhl na svůj život. "Mohly ho k tomu dovést těžké podmínky," snaží se událost pochopit Morávek.
Zdůrazňuje však, že se jedná jen o možné vysvětlení. Deprese v důsledku dlouhodobých problémů mohou ve výjimečných případech vést právě i k tomu, že se člověk rozhodne vzít život nejen sobě, ale i dalším lidem.
"Naštěstí tolik případů není, většinou to lidé ukončí sami. Ta osobnost musí být narušená nebo tam je nějaká psychiatrická porucha," říká Morávek. Narušená osobnost není vyloučená ani u lidí, kteří podstoupili psychotesty. Muž byl totiž přílušníkem vězeňské služby. "Testy nikdy nejsou 100%. Jde také o to, kdy je podstupoval. Mohl na nich být před rokem, dvěma lety, a ty problémy se mohly rozvíjet až poté," vysvětluje Morávek.
Podle Čírtkové existuje řada důvodů, proč se člověk uchýlí nejprve k vraždě a teprve poté k sebevraždě. "Často je to proto, že za svou mizérii, za všechno špatné viní toho druhého. K nejvíce dramatickým okamžikům ve vztahu patří jeho ukončování. Tragédie jsou často koncovkou dlouhodobého domácího násilí," říká.
"Jinou variantou je, že budoucí pachatel neumí řešit nakumulované konflikty, nikomu se nesvěří, a nakonec se sám uvaří ve své mysli. Někdy jde o dlouhý vývoj, jindy může jít o rychlý proces. Na konci je pak tzv. finální bankrotová reakce, u pachatele bankrotuje svědomí, zábrany zabít zmizí. Anebo jinou variantou je pocit zoufalství a bezvýchodnosti," dodává Čírtková.
Oba psychologové se shodují, že miminko se zřejmě traumatu ze sobotní události vyhne. "Výzkumy říkají, že u takto malých miminek ještě nevzniká traumatická vzpomínka na událost," poznamenává Čírtková. Záleží především na tom, do jaké rodiny se dostane a jaká bude jeho další životní cesta.
"Je tu dobrá šance, že na něm událost nezanechala stopy," souhlasí Morávek. Psychické následky u kojence přesto mohou podle Morávka nastat. Nikoliv vlivem střelby, ale týdnů, které jí předcházely. "Pokud bylo dítě tři týdny vystaveno neutěšeným podmínkám, to už by v něm stopy mohlo zanechat a vést k pozdější labilitě," tvrdí Morávek.
Více informací o sobotní tragédii se dozvíte v reportáži TV Nova: