Svět ruskýma očima 600

Běloruská fronta – podle pokynu Washingtonu začne v Bělorusku „barevná revoluce 2.0“

Dmitrij Minin
21. února 2021

Na den 25. března, což je v Bělorusku den výročí vyhlášení Běloruské lidové republiky, je v dohodě se Západem v zemi naplánováno nové spuštění masových protestů s využitím všeho, co bylo k tomu připraveno během zimy.

Ti z Atlantické rady, kteří připravili novou běloruskou strategii pro uchvácení Běloruska mají organizaci protestů proti vládě lépe připravenou i materiálně zajištěnou, než byla ta minulá, kdy na protesty v roce 2020 bylo poskytnuto jen asi 10 milionů USD. Nyní musí Západ dávat mnohem více. Jen ministerstvo zahraničí musí podle doporučení vyčlenit občanské společnosti Běloruska 200 milionů USD za rok. Pro Bidenovu administrativu je velkým úkolem najít způsob pro rychlé dodání americké pomoci a její předání na správné adresy. Tak to určuje Atlantická rada. Nejlepší pro to je digitálním měna, například bitcoiny. Jejich ceny nyní prudce rostou a do Běloruska a Ruska je potřeba jich nacpat co nejvíce.

Atlantická rada informuje své státní i komerční struktury, jak a komu v Bělorusku před nadcházejícími událostmi dodat nutné peníze. Patří do nich i asi 20 tvůrčích a profesionálních fondů „solidarity“, od hudebníků a umělců, až po lékaře politology a právníky, tj. tvůrce veřejného mínění. V roce 2021 jsou všechny tyto fondy povinny zajistit, aby loňské spontánní protesty letos přerostly do strukturovaných a aby masové hnutí nabíralo podobu hnutí Solidarita z osmdesátých let. Atlantická rada si myslí, že takovou taktiku začínají používat příznivci Navalného v Rusku.

Podle odborníků Atlantické rady Lukašenko a Kreml jaksi ztratili iniciativu. Pořad dne určuje opozice.

Kongresu USA je doporučeno zdvojnásobit rozpočet běloruské služby stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda.

Zajímavá jsou hodnocení akcí běloruské opozice a protiopatření oficiálního Minsku podle technologie a efektivity. Tady je zájem profesionálního manipulátora. Běloruské národní shromáždění je atlantisty charakterizováno jako těžkotonážní „neosovětská retro-událost“ a možná to tak i vypadalo. Manipulátoři předpokládají, že se politické změny v autoritářských režimech dají dosáhnout spojením vnitřních a vnějších her nejen s elitami, ale i na ulicích.

V rámci Dne Běloruska budou v různých městech Ameriky a Evropy akce na podporu běloruské opozice. Mezi takovými je i vypuštění dronu s bílo-červeno-bílým praporem (dále jen b-č-b) v Kyjevě, nasvětlení fasád budov a nasvětlení oblaků v těchže barvách v Tallinnu a v Rize, nesení obřího praporu s b-č-b symbolikou v centru Gdaňska. Avšak toto není kreativita, ale agresivní provokace: Vyvěšování symboliky používané ve vnitropolitickém boji v jiné zemi je přímým zasahováním do věcí dané země a zásahem do její svrchovanosti. Zvláštním cynismem to působí od Polska, protože b-č-b prapory napomínají období, kdy Bělorusko bylo pod polskou nadvládou a je možno to kvalifikovat jako územní nárok.

Bílo-červeno-bílé vlajky nejsou náhodné. Na protestních akcích v Moskvě již nebyly ukrajinské vlajky, ale sem tam transparenty běloruské opozice. Atlantická rada otevřeně posuzuje spolupráci protivládních vystoupení v Rusku a Bělorusku a poukazuje na to, že ruská mládež „od Chabarovska po Moskvu“ prý ochotně přijímá symboliku, metody a hesla protestujících v běloruských městech. Prý „souběžné nepokoje v obou zemích vážně omezí schopnost Ruska řídit východisko z krize v Bělorusku“.

Atlantická rada má finanční potíže Běloruska za vhodnou páku nátlaku na Lukašenka k odchodu z funkce. Republika musí pokrýt deficit běžných plateb a ošetřit dluh v roce 2021. Na to potřebuje šest miliard USD od zahraničních finančních organizací. Kolektivní Západ vyzývá k bojkotu těchto prostředků. Předpokládá se, že Moskva je jediná, která v této situaci může pomoci, ale jen prodejem důležitých běloruských aktiv ruským společnostem. Autoři nové strategie navrhují za těchto okolností, aby Spojené státy přestaly s dřívější praxí sankcí na běloruské podniky, aby od sebe neodkláněli lid a aby se soustředily na ty ruské společnosti a oligarchy, kteří se snaží vstoupit do ekonomiky Běloruska. Mezi nimi jsou ruské státní ropné společnosti Uralchim a Uralkalij.

Atlantické radě se nelíbí vojenská spolupráce Ruska a Běloruska v roce 2021, jejíž stanovený objem je prý větší než ve všech předchozích letech. Podle odborníků rady je cílem „postupná anexe“ Běloruska a na jeho území vybudování ruské vojenské základny. Minsk směřuje k vojenskému sblížení s Moskvou z důvodu Západem vyvolávaných protestů, což prý úplně mění celkovou rovnováhu bezpečnosti na východním křídle NATO. Vypadalo by to, že pro Západ je nevýhodné ruskou opozici podporovat. Ale je to opačně, závěr zní: Tato vojenská aktivita je v rozporu se zájmy občanů a s „demokratickou budoucností“ Ruska a Běloruska a proto by protesty neměly být brzděny, ale naopak stimulovány.

Zvláštní roli má nedávno vytvořená zakonspirovaná organizace v Polsku BYPOL, která se prý skládá z bývalých důstojníků armády zvláštních služeb a orgánů vnitřních věcí Běloruska. Za úkoly má především působit na současné pracovníky těchto organizací a přetáhnout je na stranu opozice, navrhnout jim odejít za hranice a „vypouštět“ informace o zločinnosti režimu. Pod vlivem BYPOLu prý již Bělorusko opustilo více než 30 lidí z orgánů bezpečnosti. Odlétají přes Polsko a Ukrajinu.

Příští měsíce budou pro osud běloruského lidu rozhodující. Stanou se lidé objektem a obětí manipulace zvenčí? Uniknou zákeřným pastem historie? Bude to záviset na moudrosti vůdců i prostých lidí. Vyvrcholení událostí se čeká ve volbách do ruské Státní dumy v září.

Převzato z Fondsk.ru

Expert řekl jak pro Lukašenka skončila jednání s Vladimirem Putinem

Ljubov Stěpušova
24. února 2021

Alexandr Lukašenko nebyl při jednání s Vladimirem Putinem úspěšný. Podle Andreje Suzdalceva, experta na Bělorusko, to znamená jeho brzké odstoupení.

Co projednali v Soči

Setkání Lukašenka s Vladimirem Putinem v Soči dne 22. února skončila bez závěrečné tiskové konference. Kreml uvedl, že beseda v letadle „v průběhu jednání“ vypadala zvláštně.

Podle běloruského Telegram-kanálu Пул Первого bylo posuzováno:

• fungování daňového systému;
• kooperace ve vojensko-průmyslovém komplexu;
• posílení společných obranných systémů;
• práce medií v současných podmínkách (informační vzdorování).

Schůzka v Soči trvala šest a půl hodiny, přičemž plánovaná schůzka s Medveděvem byla zrušena. Lukašenko okomentoval neformálnost setkání: „Důležitá jednání v běžném oblečení dávají vědět, že jsme blízké národy a státy. A my můžeme úplně, v libovolné formě, posuzovat naše důležité problémy.“ Podle něho nebylo ze 31 bodů realizace Svazového státu odsouhlaseno šest nebo sedm.

Jaké vážné problémy to jsou?

Očividně jde o problémy realizace plánu vybudování Svazového státu podle úmluvy podepsané v prosinci 1999 s jednotným, politickým, ekonomickým, vojenským, celním, finančním, právním, humanitárním a kulturním prostorem.

Neshody se objevily v roce 2018 po naléhavých žádostech Minsku o kompenzování škod od daňového manévru v ropném průmyslu RF (přechod na odebírání nadměrných zisků prostřednictvím daně z těžby nerostných surovin), s odstoupením od daně na export, kterou Bělorusko neplatilo. Podle Fitche ztratí Bělorusko k roku 2024 přibližně 10 miliard USD, protože přejde na nákupy ropy za světové ceny a jeho ropné rafinerie nebudou mít slevy, které Rusko poskytuje svým závodům ve formě nepřímých daní.

Poté, co Lukašenko žádal určit cenu plynu stejnou jakou má Smolensk, začala to Moskva vázat na integraci a také na přidělení půjček. Podstatou je buď zvýšení úrovně integrace na jeden prostor, anebo srovnání hospodářských podmínek.

Vlády obou zemí ustavily speciální pracovní skupinu v čele s ministrem hospodářského rozvoje RF Oreškinem a ministrem hospodářství Běloruska Dmitrijem Krutym. Pokrok nenastal, nato vypukla „blesková válka“, a tu úřady potlačily. Ale problémy běloruského konsensu ani integrace s RF nezmizely.

Jak chápe Lukašenko spojenectví s Ruskem

Profesor Andrej Suzdalcev řekl, že Lukašenko přijíždí k Putinovi vždy jen buď pro peníze, nebo pro suroviny, které může prodat, ale nikdy ne s návrhem na podporu jako spojenec. Podle jeho slov bylo dotací a preferencí Bělorusku za dvacet let, k 1. lednu 2021, 137 miliard USD.

Jedním z posledních požadavků Minsku bylo dostat 3,5 miliardy USD z úvěru 10 miliard určeného na výstavbu jaderné energetiky v Bělorusku, Rosatom s těmito penězi šetrně hospodařil. A. Suzdalcev řekl: Úvěr si vzala ruská organizace a je cílený. Tři a půl miliardy vraťte.

Expert je přesvědčen, že po srpnových událostech vyčleněná půjčka ve výši 1,5 miliardy se do Moskvy nikdy nevrátí. Důvodem je ustálená praxe přeúvěrovávání a naděje Běloruska, že Moskva dluhy odepíše tak, jako je odepsala Kubě.

Politolog sdělil, že od počátku roku 2018 měl Lukašenko problémy s „dobýváním peněz“ od Moskvy, přesto do Soči přišel sebevědomý. Na jaké projekty chce peníze?

K získání dalších peněz podle Suzdalceva upíná Lukašenko Putinovu pozornost na tyto body:

• Bělorusko bude napadeno ze strany NATO a peníze budou potřeba na zvýšení obranyschopnosti. Tady není jasné proč Bělorusko odmítlo ruskou vojenskou základnu.
• Do chemického podniku Grodno Azot se musí investovat 1 miliarda 200 milionů USD. Vyrábí hnojiva z ruského zemního plynu. Avšak podle Suzdalceva je pro Rusko „výhodnější postavit si nový závod, v pohodě si z něho čerpat daně a produkci vyvážet“.

Expert dále sdělil, že je v Bělorusku velmi vysoké mínění o hodnotě běloruských podniků, o samotném postavení Běloruska, a že se Rusko přímo dere o to, aby se u nich zbavovalo peněz. Tento mýtus sedí v hlavách běloruské elity.

Ke všemu ještě Lukašenko žádá peníze na zabezpečení rovných podmínek subjektů podnikání (hospodaření).

V podstatě tohoto přání je věta „Vám to je líto?“

Lukašenko chce tedy zachovat 18 bariér pro ruské zboží a přitom mít rovnoprávnost s ruskými spotřebiteli ve věci přístupu k ruské ropě za ruské domácí ceny a ještě s ní obchodovat. Putin o tom mluvil již loni v květnu. Řekl: „Přátelé, toto je ruský rozpočet. Dáváme velké peníze na vybavení nalezišť, na stavbu přístavů tam, atomových ponorek, atd. Naše společnosti platí daně, naši občané platí daně. Jestliže chcete být účastni na těchto věcech, investujte stejně jako Američané, Angličané a další.“ K tomu Suzdalcev říká: „Vykopete u chaty studnu, všechen materiál zaplatíte a když začne dávat dobrou vodu, přijde soused a řekne: ‘Načepuji si. Je vám to snad líto?’“

Moskva chce politické urovnání. Zato Lukašenko si přeje modernizovat staré postupy. Ale to je stará historie zdržování.

Andrej Suzdalcev si myslí, že Putin vyslechl Lukašenka v Soči vlídně, ale od září 2014 Moskvu zajímají politické otázky, vždyť Bělorusko se mění na faktor rozporů mezi Západem a Ruskem. Dále si myslí, že Moskva chce Bělorusku pomoci, ale jen bude-li nějaký pokrok a bude-li také nalezeno východisko z politické krize.

Režim závisí jen na podpoře silových struktur, a ty moc dobře vědí, že pokud Moskva za Lukašenkem stojí, mají naději, že veškeré zločiny, kterých se dopustili v srpnu a v září, zůstanou skryté. Nakonec je Moskva zamaskuje. Ale jakmile pocítí, že Moskva Lukašenka nepodporuje, je to pro něho katastrofa. Proto musel Lukašenko něco do Minsku přivézt.

Na závěr expert říká: „Chápu, že jednání v Soči byla zakončena tím, že Vladimir Vladimirovič zopakoval další přání Moskvy najít nějaký kompromis s lidem, se společností a zahájit ústavní reformu. To je vrátit se ke slibům ze Soči ze 14. prosince loňského roku.“

Pro Lukašenka jsou výsledky smutné. Nedokázal Moskvě naordinovat rozhodnutí Celoběloruského národního shromáždění a nepovedlo se mu dostat finanční podporu. Takže mu v průběhu několika měsíců hrozí „ztráta moci“.

Převzato z Pravda.ru

Putin promluvil na kolegiu FSB o nových provokacích proti Rusku

Marija Lisicyna
25. února 2021

Prezident oznámil, že je proti zemi vedena „cílená informační kampaň s obviněními bez důkazů a rovněž kampaň ve věci koronaviru. Podle něho jsou připravovány provokace nové. Zasedání FSB proběhlo přímou formou a vysílal je TV kanál Rossija 24. Podle Putina se proti Rusku vede „cílená informační kampaň s kategorickými a nedokazatelnými obviněními“. Zároveň s tím existují snahy o zpochybnění úspěchů ruské medicíny v boji s koronavirem.

Prezident řekl: „Mimochodem, mnozí naši partneři jsou přátelští a ve věci našich výrobků pro léčbu koronaviru, jsou ochotni spolupracovat. Takový přístup vítáme. Nicméně bylo učiněno a stále je mnoho pokusů o provokace a já děkuji za předávání informací o plánech na provokace politickému vedení země.“

Putin připomněl nátlak západních zemí cestou sankcí se snahami „zasahovat do veřejného a politického života a do demokratických postupů“ Ruska a připomenul i akce zahraničních speciálních služeb. Zopakoval, že takové jednání vůči Rusku je absolutně neperspektivní a podtrhl, že Moskva je připravena k dialogu založenému na vzájemné důvěře a úctě.

Za dobu pandemie mělo Rusko několik roztržek se Západem ohledně protipandemických opatření. Rusko si jako první na světě začátkem srpna zaregistrovalo vakcínu proti COVID-19. Avšak USA oznámily, že výsledky zkoušek ruského preparátu nepřijmou, protože nevěří jeho bezpečnosti. Tehdejší ředitel kanceláře Bílého domu Mark Meadows uvedl, že v USA jsou „nejvyšší standardy zdravotní péče na světě“ a zdůraznil, že toto obětovat není možné.

Evropský regulační úřad nedal souhlas s použitím ruské vakcíny v Evropě, preparát zaregistrovalo jediné Maďarsko, což vyvolalo kritiku Bruselu.

Navíc na jaře 2020 západní media rozhlašovala, že se v Rusku statistika úmrtí na koronavirus podhodnocuje. The New York Times publikovaly článek o tom, že počet úmrtí na koronavirus v Moskvě a dalších regionech může být vyšší. Byl ocitován jakýsi expert prohlašující, že v hlavním městě nezahrnuli asi 70 % úmrtí a v ostatních oblastech asi 80 %.

Vedoucí úřadu ochrany zdraví v Moskvě Alexej Chripun poslal do redakce dopis, v němž uvedl, že úřady města vědí, že data jsou přesná, protože se na každém případu provádí pitva.

V této záležitosti řekla Maria Zacharova, že proti Rusku byla zahájena dezinformační kampaň.

Převzato z News.mail.ru