Nejlepší letec je vážka, věří vědci. Drony budoucnosti budou prý vypadat jako ona
Tým z australské univerzity sestrojil prototyp dronu, který napodobuje let vážky
-
Vážka je podle vědců nejdokonalejší létající dravec
-
Vedoucí projektu pracoval už na dronu inspirovaném ptáky
Konstruktéři prvních letadel těžších než vzduch začínali napodobováním přírody. Mávání křídly se pro létající stroje ale ukázalo jako slepá cesta. Zdánlivě. Tým australských vědců je přesvědčen, že v budoucnu se budou používat drony, které k pohybu vzduchem využijí stejný mechanismus jako 300 milionů let starý hmyz.
„Vážky jsou mimořádně výkonné ve všech oblastech létání. Musí být,“ vysvětluje profesor Javaan Chahl z Univerzity jižní Austrálie. „Po vynoření z vody až do své smrti svádějí samci vážek neustálý nebezpečný boj se svými soupeři. Páření vyžaduje vzdušné pronásledování samic a vážky se také musí neustále vyhýbat predátorům. Jejich letové schopnosti se vyvíjely miliony let, aby jim zajistily přežití.“
Vážky umějí podle Chahla zatáčet ve vysokých rychlostech, vzlétnout s břemenem až o trojnásobku své tělesné hmotnosti a patří k nejúspěšnějším predátorům. „Kořist vyhledávají, pronásledují a loví s až 95procentní úspěšností,“ říká.
Jedinečné vlastnosti pravěkého hmyzu inspirovaly profesora, aby se svými studenty sestrojil prototyp dronu, který by se ve vzduchu dokázal pohybovat stejně efektivně a obratně. Protože vážky se obtížně chytají, vyvinul tým metodu, jak nafotografovat geometrii jejich křídel ve vitrínách v muzeu. Celkem takto nasnímali 75 druhů vážek a vytvořili 3D modely, které jim umožnily jednotlivé druhy mezi sebou porovnat. Byl to první experiment svého druhu na světě.
Křídla vážky jsou dlouhá, lehká a pevná. Mají příznivý poměr mezi generovaným vztlakem a aerodynamickým odporem. Důležitou roli v letu vážky nicméně sehrává také břicho. Tvoří až 35 procent její tělesné hmotnosti a přispívá k udržování stability i rovnováhy.
Projekt vedl až ke vzniku létajícího prototypu. Vážku zcela nepřipomíná, a prakticky použitelné zařízení už vůbec ne, využívá však stejnou mechaniku letu jako živý hmyz:
Podle výzkumníků by drony inspirované vážkami mohly v budoucnu sloužit například k přepravě nákladů s nepravidelně rozloženou hmotností nebo při průzkumu přírodních oblastí citlivých na vnější vlivy.
Javaan Chahl se v nedávné minulosti podílel také na mezinárodním projektu Singapurské univerzity, který vedl k sestrojení dronu inspirovaného pro změnu ptactvem. Myšlence tedy zjevně věří. Zda v historii létajících strojů sestrojených člověkem nezaujme stejnou roli jako objevitelé slepých uliček z počátku minulého století, ukáže až budoucnost.